Přežije lidstvo díky trikordérům?

Život člověka někdy visí na vlásku. V budoucnu to však budou možná mikrofluidní kanálky čipů. Technologické startupy a prestižní laboratoře vyvíjejí jednoduché mobilní aplikace, které zlepšují životní komfort člověka a umožňují diagnostikovat nemoci nebo je dokonce léčit. Vytvářejí plíce a játra na čipech nebo pracují s komplexními biochemickými laboratořemi o velikosti čipů.

Rychlý rozvoj mobilních technologií ovlivňuje i další odvětví jako medicínu, biotechnologie a biochemii. Podle Research2Guidance, mobilní zdravotní aplikace používá celosvětově až 30 % všech uživatelů chytrých telefonů, tedy půl miliardy lidí. Odhad eMarketer pro rok 2016 říká, že počet uživatelů chytrých telefonů stoupne na více než dvě miliardy a v roce 2018 překročí 2,5 miliardy. Tedy minimálně třetina těchto uživatel´ů chytrých telefonů bude používat speciální aplikace určené pro diagnostiku přinejmenším ve stejné, ne-li zvýšené míře, propojovat se na dálku s ošetřujícími lékaři a medicínskými zařízeními.

Přežije lidstvo díky trikordérům?

Nemocnice na kraji digitálního města

Podle květnových výsledků průzkumu Research2Guidance ve spolupráci HIMSS Europe, kteří dotazovali 5 000 evropských vývojářů, zdravotnických profesionálů a lékařů v oblasti digitálního zdravotnictví, představuje pět největších trhů pro mobilní zdravotní aplikace Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie (tuto zemi označilo jako nejvýznamnější trh až 55 % dotazovaných). Respondenti zmíněnou pětici vybrali na základě expertního posouzení ze seznamu 28 evropských zemí. Mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivnily výsledné skóre, patřilo přijetí digitální zdravotní péče, stupeň digitalizace, velikost trhu a výdajů na zdravotnictví, snadné zahájení podnikání a regulační rámec digitální zdravotní péče. Důležitou roli sehrály rovněž pozitivní přístup lékařů vůči používání moderních technologií a zařazení digitální zdravotní péče do léčby pacientů.

Ještě více než v západní Evropě, jsou zdravotní aplikace v chytrých telefonech populární v Severní Americe. Není divu. Šetří čas a peníze, v konečném důsledku zdraví enormně vytíženým zaměstnancům, rodičům nemocných dětí i osamoceným seniorům. V dnešní zrychlené době poskytují uživatelům moderních technologií standardní zdravotnické služby zaměřené primárně na prevenci onemocnění, vzdálenou diagnostiku a léčbu nepříliš komplikovaných nemocí, nebo také komfort špičkových lékařů. Nejpoužívanější mobilní zdravotní aplikace současnosti poskytují především informace o léčivech a jejich dávkování, evidují zdravotní stav uživatele a ukládají informace do personalizované databáze, tyto umožňují sdílet s ošetřujícím lékařem, identifikují případné potíže a přivolají pomoc. Umí jednoduše změřit srdeční tep a lidskou teplotu, vysvětlit působení léků. A zároveň být tou nejmenší profesionální laboratoří a lékařskou ordinací, které lze schovat do lidské dlaně.

Chytré aplikace

Micromedex Drug Information je jednoduchá farmaceutická mobilní aplikace. Umožňuje vyhledat název konkrétního léku, zjistit, jak ho užívat a seznámit se s případnými vedlejšími účinky. Funguje i reverzně, podle typu potíží lze najít doporučení vhodných léků, počínaje běžnou chřipkou až po boj s parazity. Micromedex Drug Information jde do hloubky, zároveň není komplikovaný. Každý uživatel může rychle najít to, co hledá, ať se jedná o správné dávkování léčiv nebo zdravotnická doporučení.

Dalším podobným příkladem jsou aplikace Epocrates, Johns Hopkins ABX Guide, Medscape a MediSafe. Epocrates svým uživatelům nabízí rozsáhlou databázi informací o léčivech na předpis a jejich vedlejších účincích. Navíc jim ale dovoluje kontaktovat výrobce léku, najít lékárnu, která ho má naskladněný nebo zjistit, jestli je hrazený v rámci pojištění. Podobně díky Johns Hopkins ABX Guide uživatel vyhledá informace o lécích (doporučeném dávkování, vedlejších účincích a dalších omezeních souvisejících s jejich užíváním, včetně rad, zdali je tento lék vhodný pro jeho životní styl) a informace o léčebných postupech týkajících se různých onemocnění. Medscape kromě informací o léčivech obsahuje také databázi lékařů s možností vyhledávání. MediSafe ocení především rodiče, senioři a chroničtí zapomnětlivci – díky ní si budou vést detailní přehled o užívaných lécích, sdílet upozornění o dávkování a další informace se svými nejbližšími.

Stále větší oblibě se těší CareZone, personalizovaná mobilní zdravotní aplikace. Kromě seznamu užívaných léků a jejich dávkování lze dokumentovat symptomy onemocnění, tyto následně sdílet s praktickým lékařem. Obsahuje také individuální zdravotní tipy, jejím prostřednictvím lze vytvářet úkoly a ukládat důležité dokumenty. Majitel chytrého telefonu ovšem nemusí být ani nemocný, ani hypochondr, aby používal MyChart – zdravotní záznamy v telefonu. Jejich prostřednictvím kdykoli a kdekoli rychle zjistí, která očkování kdy absolvoval, kdy naposledy navštívil lékaře a jaké léky by měl užívat. MyChart lze použít i pro komunikaci s ošetřujícím lékařem nebo medicínským zařízením, pro posílání dotazů a sjednání si návštěvy. A pokud si chce sjednat ošetření u lékaře bez zdlouhavé komunikace s personálem na recepcích zdravotních zařízení, může použít také další alternativu, rezervační on-line systém ZocDoc. Tato jednoduchá aplikace najde lékaře v nejbližším okolí, včetně informací (doporučení) od ostatních uživatelů, zajistí termín ošetření a nastaví připomenutí do kalendáře.

Významnou součástí života lidí ve vyspělých krajinách jsou aplikace podporující zdravý životní styl a snížení obezity. Cholesterol Tracker poskytuje detailní přehled a kompletní řízení zdravotního stavu člověka. TactioHealth umožňuje zaznamenávat a sledovat krevní tlak, glukózu, hmotnost, tělesný tuk, energetický příjem a výdej (počet kroků), tedy celkový zdravotní stav člověka. HeartRate díky kameře na chytrém telefonu bleskově změří srdeční tep pacientům s kardiovaskulárním onemocněním, studentům před zkouškou nebo běžcům. Mezi další mobilní zdravotní aplikace pro prevenci onemocnění, patří Skin-Vision a GlassesOff. Zatímco Skin-Vision dokáže upozornit na rakovinu kůže, GlassesOff prověří zrak a zlepší případné vady prostřednictvím specializovaných každodenních cvičení.

Inspiraci pro české vývojáře může představovat Doximity, kombinaci mobilní a webové platformy určené pouze pro pracovníky z oblasti zdravotnictví. Zdroj: Doximity

Především pro lékaře, studenty medicíny a zdravotnické profesionály je určena aplikace UpToDate. Poskytuje informace o novinkách, paralelně umožňuje tematické vyhledávání informací o konkrétních tématech, jejich označení a zasílání na e-mail nebo diskusi s dalšími odborníky. Dalším obdobným příkladem je Omnio, jenž jako zajímavý zdroj přelomových novinek a výsledků výzkumu slouží jak profesionálům, tak pacientům hledajícím inovativní možnosti léčby více či méně komplikovaných onemocnění. Nejrozšířenější síť profesionálů v oblasti zdravotnictví zastupuje ve Spojených státech Doximity. Jedná se o kombinaci mobilní a webové platformy, která svým uživatelům nabízí zabezpečenou komunikaci (podle standardů HIPPA), elektronické faxování, přehled o vybraných novinkách z oblasti medicíny, zároveň systém plánování a řízení kariéry.

Zatímco používání mobilních zdravotních aplikací umožňuje bezprostřední kontakt mezi pacientem a lékařem kdekoli a kdykoli, snižuje náklady na běžnou zdravotní péči, nelze popřít, že s sebou přináší také mnohá rizika. Počínaje úzkým zaměřením pouze na uživatele chytrých telefonů přes kolísavou kvalitu zdravotní péče na dálku až po nejvýznamnější riziko související s narušením ochrany dat a soukromí pacientů.

Trikordéry pro pozemšťany

Takzvaný Trikordér znají bezesporu všichni skalní příznivci známého amerického science-fiction seriálu Star Trek. Jedná se o univerzální příruční multifunkční zařízení, které slouží k rychlému získávání, analýze a ukládání třech typů dat (geologických, biologických a meteorologických). Zároveň o technologii, sekterou se možná potkáme i v naší realitě. Ve Spojených státech byla vyhlášena globální soutěž Qualcomm Tricorder XPRIZE, která běží od roku 2011. Jeden z deseti finalistů, kterému se nakonec podaří vytvořit trikordér pro obyvatele planety Země, může počítat s hlavní výhrou sedm milionů dolarů. Ve Star Treku byl trikordér kromě inženýrských účelů hojně využíván jako specializovaný medicínský přístroj. Chytré telefony se s jedinečnými schopnostmi a stoupající technologickou vyspělostí k jeho dokonalosti přibližují razantním tempem, stejně tak jako variabilitou jejich využití. O rostoucí masové výrobě a penetraci, cenové dostupnosti a pokrytí digitálním signálem nemluvě.

Mezi nejpoužívanější nástroje ve vědě, průmyslu a medicíně patří mikroskop. Jako jeho alternativu lze použít v chytrých telefonech pokročilé optické senzory. Tyto jsou natolik dokonalé, že dokážou bez problémů zobrazit jednotlivé virové částice. Vytvoření vyspělých optických mikroskopů a zobrazovacích technik, které jsou integrovány přímo v telefonu, je důležité pro telemedicínu (telepatologie, vzdálená diagnostika), mobilní zdravotnické aplikace, monitorovací a POCT aplikace (angl. Point of Care Testing – systém měření a testů v místě péče o pacienty). Tyto technologie přitom musí být jednoduché a zároveň 100% spolehlivé, zajišťovat správné a přesné měření, na kterých je závislá probíhající nebo budoucí léčba pacienta.

Podle profesora Aydogana Ozcana z kalifornské univerzity UCLA se pohled vývojářů soustředí především na vývoj mikroskopů bez použití čoček, analýzu krve a krevního obrazu (cytometrie), monitorování srdečního rytmu, odhalování alergenů, bakterií a virů, elektrochemickou detekci parazitů, diagnostiku infekčních nemocí, monitorování chronických pacientů (například testy na výskyt bílkovin nebo cholesterolu v krvi), stanovení očních vad a zjišťování očního zákalu. V mnohých z těchto aplikací je důležitá sofistikovaná příprava vzorků pomocí mikrofluidních zařízení (umožňují manipulaci s kapalnými vzorky v mikroměřítku, provádění chemických interakcí a procesů). Tyto představují klíčový prvek pro úspěšné použití mobilního telefonu jakožto měřící a diagnostické platformy neboli jednoduše řečeno, profesionální biomedicínské laboratoře. Vytvoření cenově dostupných a přesto účinných mikro a nanozobrazovacích rozhraní na mobilním telefonu, případně použití částí mobilních telefonů jako CMOS snímacích čipů (skládajících se z milionů či až desítek milionů jednotlivých buněk, z nichž každá dokáže registrovat světlo a vyhodnocovat jeho intenzitu), může měřit, testovat a nalézat řešení v reálném čase přímo v terénu.

Pro některé z těchto aplikací je nutné mobilní telefon dovybavit speciálně navrženým kouskem hardwaru. Tento zprostředkuje kontakt se zkoumaným (snímaným) materiálem a vzorkem. Cena takového přídavného zařízení je zpravidla nižší, než cena samotného chytrého telefonu. Například pro sledování cholesterolu v krvi můžet použít již zmíněné zdravotní mobilní aplikace jako Cholesterol Tracker a TactioHealth, které „pouze“ sledují a vyhodnocují data získaná na jiném zařízení. Nebo vyzkoušíte smartCARD, technologii vyvinutou na Cornellově univerzitě ve Spojených státech – unikátní software a hardware, jež lze nasadit na kameru chytrého telefonu. SmartCARD umožňuje číst speciální testovací proužky, na které se aplikuje lidská krev, pot nebo sliny. Celý test trvá přibližně minutu.

Technologie smartCARD opticky detekuje biomarkery v kapce krve, potu nebo ve slinách. Zdroj: Cornell University

Klíčovým prvkem mobilních telefonů je samotná výpočetní kapacita, která z něj vytváří přenosný superpočítač. Paralelně se zvyšuje kapacita datového přenosu. Tato umožňuje zpracování dat na vzdálených serverech v reálném čase. Zatímco přenosové rychlosti se neustále zvyšují, cena datového přenosu celosvětově klesá. Masivní rozšíření sítě mobilních zobrazovacích zařízení, mikroanalytických systémů a diagnostických nástrojů, neustále rostoucí databázi nových informací a jejich vytěžování může díky jejich inovativnímu použití vést k revolučním změnám v medicíně, biologii a ekologii. Vědci by například mohli být schopni sledovat evoluci patogenních organismů, jejich šíření a díky tomu lépe předcházet epidemiím v rozvojových i vyspělých zemích.

Penetrace těchto technologií bude nicméně vyžadovat vyspělé strojové učení a umělou inteligenci, které dokážou takové množství dat vůbec zpracovat. Neustálý rozvoj hardwaru pohání rozvoj softwaru. Nicméně, neustálá změna a vývoj (nejen) medicínských měřicích a testovacích mobilních zařízení představuje problém pro jejich standardizaci. Obzvlášť v medicíně, pro kterou jsou standardy velmi důležité. Povolení jakéhokoli medicínského zařízení podléhá státním schvalovacím úřadům (například ve Spojených státech Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv FDA nebo u nás Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv SÚKL). Tento proces je nejen finančně náročný, ale obvykle také zdlouhavý. Přitom několikaleté čekání na povolení nyní inovativní technologie může v konečném důsledku paradoxně zapříčinit její zastarávání, a tím snížit nebo zcela omezit možnosti využití.

Laboratoř v čipu

Chytré telefony poskytují mnoho způsobů, jak inovativně využít sadu senzorů (kamera, akcelerometr, GPS apod.), které jsou v nich již integrované. Na určitý typ aplikací – jako například měření koncentrací glukózy a cholesterolu v krvi – ovšem nestačí ani tato technologická sada. K chytrému telefonu je potřebné doplnit přídavné zařízení, které zajistí nějaký typ chemické interakce. Takové zařízení musí být zároveň dostatečné malé, aby bylo přenosné. Tento problém řeší technologie lab-on-a-chip (zkráceně LOC). Tato se snaží procesy běžně prováděné v chemických nebo biologických laboratořích integrovat do velmi malého prostoru srovnatelného s čipy používanými v elektrotechnice a elektronice.

Pro technology představuje velkou výzvu. Zatímco v obyčejných čipech se manipuluje s elektrony (elektrickým proudem a napětím), v technologii lab-on-a-chip je potřeba umět pracovat pracovat v malém prostoru s molekulami. Často to obnáší například manipulaci a transport kapalných vzorků určených k analýze biologických roztoků (krvi, slin, moče apod.). Tedy nevyhnutelně přítomnost záklopek, přepínačů a mikrofluidních kanálků, kterými by proudila analyzovaná kapalina nebo chemická činidla, jež vyvolávají požadované chemické reakce.

V současnosti je možné integrovat řádově stovky takových prvků na jednom čipu a lze využít řady technologií k jejich výrobě. Zpravidla se jedná o metody subtraktivní výroby (angl. subtractive manufactoring), tedy výrobní postup, kdy se materiál odebírá nejčastěji pomocí frézky prostřednictvím počítačově řízeného obrábění (CNC). Mezi další způsoby, jak lze materiál s dostatečnou přesností odebírat, patří například řezání laserem nebo pomocí ultrazvuku. V posledních letech došlo k značnému vývoji také v oblasti aditivní výroby (angl. additive manufactoring). Lab-on-a-chip přístroje je tak možné vyrábět pomocí metod stereolitografie (zkráceně SLA nebo SL), kdy se pomocí optické masky promítá požadovaný tvar do vrstvy monomeru, ze kterého vznikne tenká vrstvička polymeru. Celé zařízení se tak vytvoří stupňovaným ukládáním jednotlivých vrstev jedné na druhou.

Pro vývoj a rychlé prototypování (angl. rapid prototyping) lab-on-a-chip zařízení je 3D tisk klíčový. Tento ale v současnosti pořád naráží na kvalitu prostorového rozlišení, což se v budoucnu pravděpodobně změní. Oproti klasickému laboratornímu zpracování vzorků přináší technologie lab-on-a-chip řadu výhod. Patří mezi ně spotřeba velmi malého množství vzorku, rychlejší zpracování, vyšší efektivita, citlivost, přenosnost a nižší cena. Díky zmíněným výhodám se tato technologie začíná uplatňovat v řadě odvětví, především v medicíně. Největší použití se nabízí v oblasti vývoje léčiv, konkrétně při stanovení biomarkerů, což jsou charakteristiky (nejčastěji molekulární) nesoucí informaci o biologickém stavu organismu (normálním, patologickém nebo ovlivněném léčivy). Lab-on-a-chip zařízení nabízí možnost převést analogový chemický nebo biologický signál na sérii digitálních ano–ne bitů. Tyto umožní zjistit, jestli hodnota konkrétního biomarkeru ve vzorku překročila určitou koncentraci.

Chytrá umělá játra

Nabízí se ale také další možnosti využití. Například předtím, než se vyvíjené léky použijí na lidech, je potřebné je testovat v modelových systémech. Více než dvě třetiny finančních nákladů padnou na klinické zkoušky prováděné na lidech. V této fázi se nejčastěji zjistí nežádoucí vedlejší účinky, které mohou znemožnit uvedení léčiva na trh. To vede k obrovské finanční ztrátě, jež je odhalena v mnohem pozdější fázi, než tomu bývá v technologických startupech a firmách. Přitom vývoj léku stojí více než miliardu dolarů. Proto je velmi důležité odkrýt možné problémy (nežádoucí vedlejší účinky jako například toxicitu) v méně nákladné preklinické části vývoje léku. Ta se opírá převážně o testy na buněčných kulturách a zvířatech. Obě tyto formy testování mají svoje nevýhody. Buněčné kultury pěstované v Petriho misce nemohou nikdy postihnout a reprezentovat složitost celého organismu.

Mikroskopická umělá játra z dílny napodobují tvorbu buněk a detoxikační schopnosti skutečných jater. Zdroj: University Pittsburgh

Testování léku na zvířatech je stále pouze na úrovni hypotéz – to, co funguje ve zvířecím organismu, může a nemusí mít stejný účinek i na lidech. Nejsou výjimkou ani případy, kdy léky úspěšně testované na zvířatech, vedly paradoxně ke zvýšení úmrtnosti prvních pacientů. Zde se otevírá možnost použití lab-on-a-chip technologie. S její pomocí lze vytvářet 3D struktury pro růst lidských buněk, které mnohem věrněji reprezentují situaci v lidských orgánech. Hovoříme přitom o technologii nazývané organ-on-a-chip (zkráceně OOC). V současnosti se věnuje hodně pozornosti použití technologií pro plnohodnotnou náhradu lidských orgánů. Nejpravděpodobnější oblastí, kde se budeme moci v následujících letech dočkat velkého pokroku, je vývoj umělých plic. Současné technologie umožňují vytvoření mikroskopických kanálků z biokompatibilního materiálu. Jimi proudí vzduch a krev těsně vedle sebe tak, aby došlo k efektivnímu okysličení. Umělé plíce by tak mohly celosvětově pomoct alespoň části z téměř čtvrt miliardy lidí, kteří trpí nevyléčitelnou plicní chorobou, z nichž ročně zemře přibližně tři miliony nemocných (údaje podle World Health Organization). Dalším problémem, který by bylo možné vyřešit s pomocí organs-on-a-chip technologie, je onemocnění jater. Jenom v Evropě a Spojených státech bojuje s nemoc nemocnými játry 60 milionů pacientů (údaje podle HEPAMAP a American Liver Foundation).

Obrovský potenciál lab-on-a-chip spočívá v tom, že vytváří rozhraní mezi analogovým chemickým a biologickým světem a digitálním elektronickým světem. Masový nástup této technologie ovšem není na programu dne, lze ho očekávat až po vyřešení problémů s integrací mechanických zařízení typu pump, procesorů a různých detektorů na samotném čipu. Jejich řešení je předmětem intenzivního výzkumu a vývoje, který možná povede nejen k vytvoření dokonalých náhrad lidských orgánů, ale také skutečného zařízení typu trikordéru, jak jej známe ze Star Treku.


Článek byl v tištěné podobě publikován v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 12/15.

3D tisk, kam se podíváš

Jak rychle a za optimální cenu vyrobit produkt na míru i pro toho nejnáročnějšího zákazníka? Ať se jedná o cukr do kávy, palivovou trysku motoru letadla nebo o několikapatrový mrakodrap? Odpovědí jsou dvě slova – 3D tisk.

3D Print E3D tisk čekal na svůj úspěch bezmála třicet let a nyní se zaslouženě dostává stále více do popředí. Mezi jeho přednosti patří flexibilita, schopnost přizpůsobit se jedinečným požadavkům zákazníků, rychlost, s jakou lze díky němu produkty vytvářet a šetrná práce s materiálem. Významně zjednodušuje dodavatelské řetězce, přibližuje výrobce ke koncovému zákazníkovi. K rozvoji 3D tisku nyní významně přispívá vzestup oborů jako aditivní výroba (additive manufactoring), rychlé prototypování (rapid prototyping), design, programování, robotika, zpracování polymerů a metalurgie. Akceleruje dění v leteckém průmyslu, biotechnologiích a nanotechnologiích. Je jedním z technologicky a ekonomicky nejrychleji rostoucích sektorů.

První 3D tiskárny byly poprvé navrženy a uvedeny na trh na konci osmdesátých let minulého století v USA. Zde doposud sídlí hned několik lídrů v oblasti 3D tisku. Patří mezi ně v první řadě výrobce 3D software Autodesk, který na jaře 2014 představil otevřenou platformu pro 3D tisk Spark a ve stejném roce uvedl na trh vlastní 3D tiskárnu Ember. Intel ukázal svoji první 3D tiskárnu používající technologii FDM (Fused Deposition Modeling) teprve na začátku letošního srpna. Vytvořil ji ve spolupráci s čínským startupem mostfun, jehož název nese také nová 3D tiskárna a zájem o ní úspěšně otestoval prostřednictvím kampaně na Kickstarteru. První tiskárny obdrží donátoři tohoto projektu již letos v prosinci.

K významným lídrům na trhu 3D tisku patří také americko-izraelský výrobce 3D vybavení a materiálů Stratasys, který před dvěma lety koupil oblíbeného výrobce open source 3D tiskáren MakerBot. Mezi jeho nejnovější akvizice patří také společnosti Solid Concepts a Harvest Technologies. Seznam dále doplňují revoluční projekt RepRap (první nízkonákladová 3D tiskárna, která dokázala zkopírovat sama sebe) a další američtí hráči na trhu 3D tisku, společnosti 3D Systems, Aleph Objects, Arcam AB, ElectroloomExOne, Organovo, Solidscape, SpaceX a další.

Svůj prostor si ale zaslouží také zástupci z Evropy. Největší počet světově významných společností v oblast 3D technologií najdete bezpochyby v Německu. Jejich produkty jsou určeny převážně pro průmyslovou výrobu. Patří mezi ně specialista pro medicínskou techniku, prototypování a aditivní výrobu Alphaform, dále výrobce inovativních zařízení pro 3D tisk EnvisionTEC, výrobce zařízení pro 3D tisk kovových dílů SLM Solutions a Voxel8 s průmyslovou tiskárnou Voxeljet. Mezi další globálně známé západoevropské společnosti lze zařadit nizozemský Dus Architecs a Ultimaker, lucemburskou Artec Group, belgický Materialise, dánský Shapeways, francouzský Sculpteo a britský Renishaw.

Řečí čísel

Podle IDTechEx stoupl počet prodaných 3D tiskáren v roce 2014 meziročně o polovinu (48 %), v oblasti 3D materiálů byl zaznamenán růst přibližně o třetinu (32 %). Na závěr minulého roku poradenská firma Gartner avizovala, že ve srovnání s rokem 2014 se letos celosvětové prodeje 3D tiskáren zdvojnásobí a koncoví zákaznici za 3D tiskárny zaplatí přibližně 1,6 miliardy dolarů. Tento trend by měl pokračovat až do roku 2018, kdy globální tržby z 3D tiskáren dosáhnou 13,4 miliardy dolarů. Nejčerstvější odhady vývoje trhu ze závěru srpna od konzultační společnosti A.T. Kearney jsou ovšem mírnější. Do roku 2020 očekávají v odvětví 3D tisku „pouze“ 25% meziroční růst, v roce 2018 celosvětové prodeje ve výši 11 miliard dolarů a v roce 2020 17,2 miliardy dolarů.

Mimochodem, ještě před dvěma lety Gartner odhadoval, že v roce 2016 bude tržní cena 3D tiskáren nižší než cena osobního počítače. Tato domněnka nebyla zcela správná, respektive naplnila se již dříve. Základní stavebnici 3D tiskárny dnes pořídíte od 11 000 Kč, za designovou 3D tiskárnu se dvojím extruderem zaplatíte zhruba 35 000 Kč. Pokud máte zájem o profesionální 3D tiskárnu, počítejte s několikanásobnou cenou, dolní hranice zde začíná na 85 000 Kč. S ohledem na široké a variabilní produktové spektrum, rozvoj technologií a příznivé ceny tak nelze pochybovat o tom, že 3D tiskárny míří plnou rychlostí nejen do specializovaných 3D laboratoří, podniků a dalších institucí, ale také do domácností. Přímo jako samostatný hardware nebo zprostředkovaně v podobě produktů vytvořených 3D tiskem.

O oblast 3D tisku se vehementně zajímá také Amazon. Již v uplynulém roce tento internetový obchod díky partnerskému projektu s 3DLT úspěšně otestoval prodej designérských šperků a dalších produktů vytvořených pomocí 3D tisku. Na začátku letošního roku zveřejnil Amazon svůj záměr zpřístupnit 3D technologie masám. Ovšem ne prodejem 3D tiskáren, ale výrobou produktů prostřednictvím vlastních zařízení. Koncoví zákazníci by tak mohli dostat produkt, který by co nejpřesněji odpovídal jejich požadavkům, zhotovený a doručený za kratší dobu, než tomu bylo doposud. Zároveň Amazon zredukuje skladové prostory. Toto rozhodnutí není překvapující a lze očekávat, že v budoucnu výrazně ovlivní strategii dalších online obchodů.

3D tisk, kam se podíváš

V současné době nachází 3D tisk svoje uplatnění především v leteckém, stavebním a strojírenském průmyslu a zdravotnictví. Pro konkrétnější představu, v leteckém průmyslu slouží k prototypování proudových motorů a následně ke schvalování výroby jednotlivých komponent (například palivových trysek), v automobilovém průmyslu pomáhá při tvorbě designu podvozků automobilů nebo při výrobě speciálních součástek spalovacích motorů.

3D technologie si postupně podmaňují nejen ryze technické obory, ale také medicínu. Zde přináší úplně nové metody pro lékaře, častokrát skokově urychlují a usnadňují doposud komplikovanou léčbu pacientů. Mezi klíčové oblasti využití 3D technologií ve zdravotní péči patří v současné době zejména vytváření implantátů, zubních náhrad, dentální chirurgie, personalizovaná protetika, zhotovování kompenzačních pomůcek a různých nástrojů pro rekonstrukční chirurgii. Důležitou roli sehrává 3D tisk v medicínském modelování, při výrobě výukových modelů a individualizované předoperační přípravě pomocí virtuálního operačního plánování. V oblasti 3D biotisku umožňuje 3D tisk generování prostorově kontrolovaného rozmístění buněk, přičemž buněčné funkce a životaschopnost jsou zachovány uvnitř nosné konstrukce. V neposlední řadě nachází své uplatnění také v rámci personifikace farmakologické péče a 3D tisku léčiv. V polovině srpna 2015 posvětil americký úřad schvalující potraviny a léčiva U.S. Food and Drug Administration 3D tisk léku Spritam určeného pro epileptiky, který vyrábí společnost Aprecia Pharmaceuticals.

Je libo cukříček od 3D Systems ChefJet to bez problémů zařídí.

Pokud patříte mezi gurmány, určitě vás zaujme zmínka o jídle tištěném prostřednictvím 3D tiskáren. Pro milovníky čokolády je určen Choc Creator 2.0 Plus, jež navazuje na předchozí verze tiskáren od britské společnosti Choc Edge. Na začátku letošního roku prezentovala 3D tiskárny cukrovinek také americká firma 3D Systems. Jejich výrobky, jednobarevná (ChefJet) nebo různobarevná (ChefJet Pro) cukrátka různých příchutí vytvářená z práškového cukru, zaujala návštěvníky losangeleského CES 2015. Nově si díky španělské firmě Natural Machines a jejich 3D tiskárně Foodini můžete vytvářet slané nebo sladké pokrmy, a to z čerstvých surovin připravených před tiskem. Je otázkou, kdy se tyto přístroje objeví i u nás a diskuse o jimi vytvářených produktech zaplní stránky vášnivých foodblogerů.

Pokud se naplní vize amerického startupu Electroloom, v blízké budoucnosti by si lidé mohli prostřednictvím 3D tisku vytvářet díky digitálním technologiím vlastní oblečení. Nyní není žádným překvapením, když nosí šperky vytvořené 3D tiskárnou. Zatímco v poslední dekádě šperkaři používali 3D tisk při aditivním modelování a mikrofúzních procesech, nyní těží ze zpracovávání drahých kovů (zlata a stříbra) používaných při výrobě tištěné elektroniky nebo zdravotnických implantátů. V České republice byly šperky zhotovené prostřednictvím 3D tisku představeny na Designbloku v roce 2012. Jejich tvůrci, šperkařka Markéta Richterová a designér Zbyněk Krulich ze studia blueberries, na začátku následujícího roku vyhráli kategorii Designér šperku roku v soutěži Czech Grand Design Awards 2012.

Běžný spotřebitel se tak už i u nás mohl setkat s 3D šperkem vyrobeným z polymerové hmoty, jehož cena není nijak závratná. Minimálně ne čtvrt milionu dolarů, což je hodnota prstenu vytvořeného prostřednictvím 3D tisku, který na začátku minulého roku představila inovativní klenotnická firma American Pearl. Jednalo se o jeden z prvních tímto způsobem vytvořených šperků z dílny prestižního klenotnictví. Výrobce při jeho výrobě zohledňoval specifické požadavky zákazníka a současně zdaleka nezatěžoval jeho rozpočet natolik, jako produkt ze stejných komponentů od prominentních konkurentů. Zveřejnění této zprávy vehementně upozornilo na doposud nevytěženou tržní niku, která nyní tvoří jednu z nejlukrativnějších oblastí 3D tisku. V roce 2014 měl sektor 3D tisku v oblasti šperků hodnotu půl miliardy dolarů, v příštích pěti letech se očekává jeho růst až o 30 %.

Navrhnout a vytisknout šperk může někomu připadat snadné. Co třeba postavit tímto způsobem dům na přání? V dubnu 2014 se to podařilo čínské společnosti WinSun Decoration Design Engineering. Aby tato novinka byla pro světová média ještě přitažlivější, nejednalo se pouze o jeden dům. Obří 3D tiskárna vytvořila v průběhu 24 hodin celkem deset domů z prefabrikovaných panelů měřících 10 × 6,6 metru, které do sebe vzájemně zapadaly. Každý z domů byl vytvořen tak, aby po postavení základních dílů mohly být doplněny instalatérské práce, elektroinstalace a zateplování. Příprava na tuto jednodenní akci zabrala WinSun celkem dvanáct let. V březnu 2015 její výkon překonala další čínská společnost Broad Sustainable Building. Té se podařil husarský kousek, postavit s pomocí 3D tisku mrakodrap tempem tři patra za den. Při stavbě budovy o finálních 57 patrech využila modulární metodu konstrukce, celkem 2 736 dílů vytvářených v průběhu čtyř a půl měsíce. Poskládat z nich mrakodrap ze skla a oceli nakonec trvalo devatenáct dní.

Využití 3D tisku ve stavebnictví není science-fiction.

Podobné megalomanské výkony nejsou pouhou snahou předvést něco nového, jak by se mohlo na první pohled zdát. Průmyslový odpad ze zbořených budov poškozuje životní prostředí. 3D tisk umožňuje recyklovat stavební odpady a přeměnit je na nové stavební materiály. Nezanedbatelnou je samozřejmě i otázka času a výrazného snížení nákladů na výstavbu. Nemluvě o otevření nového prostoru pro design. Dokazuje i projekt mostu Dragon King Kong Bridge z dílny dánského architektonického studia NEXT Architects. Stavba této nové architektonické dominanty čínského města Čchang-ša začala v roce 2014. Termín jejího dokončení zatím nebyl zveřejněn.

Inovace na čtvrtou

Významné zdroje méně medializovaných, přesto průlomových inovací přinášejí vývoj 3D technologií pro armádní účely. K dalším patří spolupráce průmyslových lídrů s vědeckými institucemi, například spojení amerických společností Autodesk, Stratasys a MIT při vytváření 3D tiskových aplikací, které by mohly najít své uplatnění jak v domácích spotřebičích, tak v medicíně. Uplatnění 3D tisku nejen v průmyslu a vědě, ale také v domácnostech běžných spotřebitelů by v budoucnu mohla urychlit rostoucí počítačová inteligence, používání internetu, sociálních médií a moderních technologií vůbec.

Již dnes není pochyb o tom, že se jedná o odvětví, které významně akceleruje rozvoj dalších průmyslových sektorů, umožní léčbu nemocí a zlepší kvalitu života mnoha lidí. Na druhou stranu s sebou přináší množství otázek. Kvůli 3D tisku ztratí v nejbližší budoucnosti v průmyslové výrobě význam některé pracovní pozice, usnadní se kopírování značkových produktů nebo výroba zbraní podomácku. Teprve použití 3D technologií v praxi ukáže, jak si s těmito otázkami lidstvo poradí, zdali je přijme jako neřešitelný problém, nebo výzvu. I zde bude platit známé „kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody“.


Rozšířená verze článku byla publikována v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 10/15.

Vstupte do nového industriálního věku

Přímo před námi se právě teď odehrávají scény jako vystřižené ze science-fiction. Vznikají inteligentní továrny s automatizovanými procesy a roboty, kteří mezi sebou dokážou nejen komunikovat, ale také vzájemně se od sebe učit. Co se naučíme my od nich a jak se připravíme na druhý věk strojů?

Industrial robots

Bezpochyby jste se již setkali s pojmy jako 3D tisk, autonomní auta, genomika, internet věcí (IoT), nanomateriály, mobilní internet a robotika. Tyto a další technologické trendy mají přímý vliv na automatizaci znalostní práce a rozvoj inteligentních podniků, proměňují více či méně jednotlivé průmyslové sektory. Otevírají nám dveře do budoucnosti, přinášejí změny, nové výzvy a pojmy jako 4. průmyslová revoluce nebo  druhý věk strojů (podle stejnojmenné knihy Erika Brynjolfssona a Andrewa McAfeeho).

4. průmyslová revoluce představuje kompletní digitalizaci tradičního průmyslu. Odklon od tradičních produkčních struktur zaměřených na centralizované řízení, rozhodovací mechanizmy a pevně dané hranice, směrem k decentralizovaným, autonomním a robotickým systémům založených na znalostech a senzorech. Prvky nového dodavatelského řetězce jsou propojeny prostřednictvím internetu věcí, a to od vývoje výrobku až po jeho distribuci. V centru inteligentního podniku budoucnosti stojí kontrolní systém, soustředěn nejen na významně vyšší produktivitu, ale také na vyšší úspory energií a efektivnější využívání zdrojů. Tlak na trvalou udržitelnost a efektivitu je o to větší, o co kratší jsou a rychlejší životní cykly inovací. Nové uspořádání výroby tak významně ovlivňuje a mění nejen řízení výroby, přístup k organizaci logistiky a distribuci, rovněž práci s lidskými zdroji a jejich alokaci.

Narodni inciativa Prumysl 4.0Téma 4. průmyslové revoluce je aktuální a strategicky důležité. Představuje čím dále významnější předmět úvah na vládní i akademické půdě a v podnikatelské sféře. 15. září 2015 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Národní iniciativu Průmysl 4.0 jako nejvýznamnější inovační výzvu nové fáze průmyslové revoluce. Den poté se na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně uskutečnila konference ČNOPK Fórum Průmysl 4.0. Na ní přední české a německé technologické firmy představily příklady z praxe, jako například komplexní výrobní systémy pro inteligentní podniky (Bosch Rexroth), fungování aditivní výroby (Siemens) a  továrnu budoucnosti (Fraunhofer IWU).

Druhý věk strojů

Masivní změny, které díky digitálním inovacím nyní podstupuje ekonomika  a fungování světa, jak jsme ho doposud znali, objasňuje také světový bestseller Druhý věk strojů, který letos (pouhý rok po vydání anglického originálu) vyšel v českém překladu v brněnském nakladatelství Jan Melvil Publishing. Autoři knihy, profesoři Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee z Centra pro digitální byznys proslulé bostonské MIT, čtenářům nabízejí čtivý a informačně vyčerpávající, nyní již i za hranicemi Spojených států velice diskutovaný výhled do budoucnosti. Druhý věk strojů charakterizují tři základní vlastnosti – exponenciálnost, digitálnost a kombinatoričnost. Pouze jejich pochopení nám umožní příčiny a možné důsledky změn, technologického pokroku, který se nyní odehrává přímo před našimi očima, jehož jsme součástí.

Životní cykly inovací se stále zrychlují a zkracují – stačí se podívat na iPhone nebo na iPad, jež za pár let své existence významně změnili mobilní komunikaci a chování uživatelů moderních technologií. Kromě takzvaných rekombinantních inovací (vytvořených kombinací věcí, které již existují) neutichá snaha nalézt průlomové inovace, podobně jako kdysi parního stroje nebo elektřiny, které budou mít delší poločas rozpadu a ovlivní všechny oblasti lidského života, v budoucnu stále více prožívaného a řízeného prostřednictvím strojů.

Exponenciální zlepšení v oblastech jako umělá inteligence, robotika, sítě, analytika a digitalizace zároveň stále více přetvářejí ekonomiku a společnost. Mnohé změny, na které ve své knize Brynjolfsson a McAfee poukazují, jsou pozitivní, neboť lidem přinášejí větší komfort a blahobyt. Jiné naopak představují vážná rizika pro stabilitu společnosti (jedná se především o zánik bezpočtu profesí a prohlubování sociální nerovnosti) a jádro velkých ekonomických paradoxů dnešní doby (i když se technologie vyvíjejí rychle, organizace a dovednosti postupují pomaleji). Autoři knihy přesvědčivě argumentují, co mohou udělat státy, aby zachovaly svým občanům zaměstnání, a jak by se na éru umělé inteligence měli adaptovat jednotlivci.

Vítejte v digitálním podniku

V inteligentním podniku budoucnosti bude běžet výroba a logistika sama od sebe. Fyzickou práci člověka nahradí čím dále tím více stroje, které budu obsahovat vše, co je nevyhnutné – data k vytváření produktů a jejich výrobě, materiál a servis. Informace k výkonu práce nebudou dostávat pouze od lidí, ale také od jiných strojů a obráběných předmětů. Nic nebude ponecháno náhodě, všichni aktéři výrobního procesu budou vzájemně digitálně propojení a monitorováni, v případě poruchy budou automaticky informovány další stroje a flexibilně upraven proces výroby. To vše v zájmu zvýšení produktivity, širšího spektra produktů a kratších výrobních procesů.

Do popředí se tak stále více dostává pojem vzájemné interakce strojů (nejen v podniku, ale také mezi všemi možnými zařízeními a systémy), takzvaná Machine-to-Machine (M2M) komunikace. V této souvislosti lze uvažovat o kompletní správě různých zařízení na základě SIM karet, senzorů a GPS, které budou vzájemně komunikovat prostřednictvím digitálních technologií. Díky internetu, senzorům a zabudovaným systémům vzniknou nové možnosti kombinace duševní, fyzické a mechanické práce, dojde k integraci informačních technologií, zaměřených na automatizaci byznys a kancelářských procesů, a operačních technologií soustředěných na automatizaci průmyslových procesů a podnikovou automatizaci. Účelné propojení informačních a operačních technologií přinese nejen snížení nákladů na základě prediktivní údržby, ale i další zrychlení a zdokonalení strojů.

S inteligentním podnikem budoucnosti se mohli setkat návštěvníci hannoverského veletrhu již v srpnu minulého roku, kde SAP společně s partnery předvedl konkrétní příklady a výhody jeho fungování. První příklad Open Integrated Factory ukázal propojení výroby a IT, kdy předměty na téměř devítimetrové výrobní lince informovaly stroje, jak mají být obráběny. Společně montovány přitom byly dva zcela odlišné produkty (dálkové ovládání a elektronické součásti chytrého měřiče), finální produkty přitom existují až v šestnácti různých variantách. Obráběné předměty věděly, čím jsou, dokázaly se dopravit na správné místo a prostřednictvím RFID technologie komunikovat s výrobním zařízením, nesly v sobě také informace o průběhu svého zpracování. Montážní linka Open Integrated Factory přitom sestávala z několika dílů: instalační stanice, skladu součástek, sušící komory, vrtače, montážního robota, bezdrátové kamery, prostoru pro dohotovení a balení. Až na posledně dva moduly pracovaly všechny stanice automaticky.

SAP Open Integrated Factory I4.0

Zmíněný příklad Open Integrated Factory je spojením nejmodernější výrobní techniky se správu zadání a  ovládáním výrobního systému řízených prostřednictvím cloudu. Pro správu zadání bylo použité řešení SAP Enterprise Resource Planning (ERP), pro ovládání výrobního systému a integraci ERP SAP Manufacturing Execution (ME) a SAP Manufacturing Integration and Intelligence (SAP MII), pro připojení a komunikaci s řídicím systémem SAP Plant Connectivity (SAP PCo) a jako komunikační protokol OPC-UA. Výsledkem je naprosto jednotná vertikální integrace všech systémů, bez využití dalších počítačů, a zabezpečení kompletně plynulého informačního toku – počínaje zadáním pokynu v ERP systému až po předání parametrů řídicímu systému. Navíc díky softwarové integraci může výrobní podnik zpracovávat v reálném čase nespočet dat, průběžně z nich vytvářet zprávy o stavu výroby a spotřeby energie. Tím je umožněna efektivní práce se zdroji, které mohou být přerozděleny podle potřeby a finanční náročnosti. Výrobní proces lze přitom flexibilně a okamžitě přizpůsobit konkrétní, individuální a na konfiguraci náročné zakázce.

Na tomto místě je důležité zmínit také takzvaný inteligentní servis – prediktivní obsluhu a údržbu strojů. Stroje, výrobní zařízení a další aktiva jsou technickými pracovníkyv podnicích standardně obsluhovány v pravidelných intervalech nebo v případě poruchy. Pokud se porucha nebo celkové selhání stroje objeví neplánovaně, výsledkem jsou vysoké náklady na opravu a zpožděná produkce. Zde může být software napojený na hardware využitý pro včasnou diagnostiku chyb ve výrobě a jejich předcházení, informování o údržbě a opravách.

Na maximální výkon

Jako vzorový příklad inteligentního podniku může pro české firmy sloužit německá společnost Siemens Elektronikwerk Amberg (EWA) se sídlem ve Forthu. Od svého založení v roce 1989 zde Siemens vyrábí modulární programovatelné automaty (PLC, PAC) značky SIMATIC – malé průmyslové počítače používané pro automatizaci procesů v reálném čase. Tyto představují především zvýšení výkonu strojů nebo výrobních linek, vylepšení jejich praktické použitelnosti. Již dnes v ní vzájemně komunikují produkty a stroje, zároveň jsou zde veškeré procesy IT optimalizované a podporované. Vše s maximální německou pečlivostí a téměř nulovou chybovostí.

Produkty, které EWA vyrábí, jsou na 99,99885 % kvalitní. Pouze minimum z chyb je odhaleno prostřednictvím různých kontrolních stanic. Podobně dokonalý výkon je ve zbývajícím světě patrně nedosažitelný. Ročně opustí továrnu ve Forthu dvanáct milionů produktů, čili každou sekundu jeden produkt. Každý den se přitom vytvoří 50 milionů procesních informací, díky kterým lze detailně sledovat životní cyklus každého produktu. Výroba probíhá především automatizovaně – 75 % ovládají stroje a počítače, zbylých 25 % je v lidských rukou, převážně na výrobní lince, kam zaměstnanec položí holou desku, která dál prostřednictvím pásu putuje k tiskárně se šablonou a k dalším stanicím, aby nakonec vznikl finální produkt pouze pod kontrolou strojů.

Simatic produkuje Simatic

Pokud byste si mysleli, že k 25 % lidské práce patří i řízení výroby, jste na omylu. SIMATIC PLC ovládají také výrobu dalších SIMATIC produktů, od začátku až po dodání. To, co pro někoho může znít jako science-fiction, je zde realitou. A tato navíc zaznamenává celosvětový úspěch. Za vše mluví 60 tisíc spokojených klientů z celého světa, z toho 20 % z Číny, zbytek primárně z Německa, Spojených států a Itálie. Bylo by ovšem krátkozraké připisovat zásluhu za nadstandardní výkon pouze strojům. Naopak, úspěch EWA je postaven především na kvalitních lidech, které tato firma zaměstnává. Inovace zde nejsou pouze frází pro marketingovou kampaň, uskutečňují se zde reálně díky podnětům z řad zaměstnanců a představují menší polovinu (40 %) ročního nárostu produktivity, kteří jsou za ně i náležité odměňování. Zbylou část tvoří nákup nových montážních linek nebo inovace logistického zařízení.

Podobných příkladů, jako je EWA, ovšem můžeme najít v Evropě několik. Letos v dubnu představila švýcarská firma ABB v Hannoveru svého průmyslového robota YuMi, výsledek několikaletého výzkumu a vývoje. YuMi, který dokáže spolupracovat s člověkem (YuMi znamená „You and Me”, tedy „ty a já“ – spolupráce pro vytváření nekonečných možností) a je určen pro montáž drobných součástek. Tvoří ho dvě flexibilní paže, systém podávání součástek, kamerový systém umísťování součástek a robotické řízení na špičkové úrovni. Podobných příkladů, kdy se spolupráce lidí a robotů stává realitou, bude v budoucnu jenom přibývat.

YuMiVyrobeno v Evropě

Výroba je jedním z důležitých pilířů regionální ekonomiky, která nyní prochází významnými industriálními a společenskými změnami. Jedním z pozitivních důsledků probíhající průmyslové revoluce je udržení kvalitní výroby v evropském regionu a mnohdy i její návrat z Asie do Evropy. Navíc, díky inteligentním strojům a digitálním technologiím se v budoucnu budou moci i menší a lokální podniky přizpůsobit poptávce náročných zákazníků nebo expandovat na doposud neznámé trhy.

Než k tomu dojde, čeká nás ještě dlouhá cesta – počínaje digitální integrací výroby, zabezpečení širokopásmového připojení i do těch nejvzdálenějších míst, vznik struktury efektivní komunikace mezi lidmi, stroji a podniky, vytvoření digitálních trhů a ekonomiky, vůbec důvěru v její fungování, nemluvě o zabezpečení informací a dat, kybernetické bezpečnosti. Budoucnost se bude odehrávat především ve světě nul a jedniček. Záleží pouze na vás, jaké z těchto číslo si v novém industriálním věku pro svůj byznys vyberete.


Článek byl v tištěné podobě publikován v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 9/15.

Inovační lídři v on-line sítích

Pokud připravujete marketingovou kampaň nového produktu nebo služby na internetu, můžete se jen stěží vydat již známou a ověřenou cestou. Zejména když se jedná o průlomový nápad. Jaké osvědčené on-line nástroje vám mohou na sociálních médiích pomoci vybudovat povědomí o novinkách? Proč se při komunikaci inovací nestačí soustředit pouze na názorové vůdce?

Innovative brain

V únoru letošního roku zveřejnila původem brněnská, nyní již globální IT společnost Kentico Software výsledky studie zaměřené na nejvýraznější trendy v on-line marketingu pro tento rok. Podle tohoto lídra světového trhu komplexních řešení pro on-line marketing bude v roce 2015 zájem marketérů upřen na personalizaci veškerého on-line obsahu a aplikací i reklam pro mobilní zařízení, Customer Experience Management (CXM), využívání velkých objemů dat a internet věcí (IoT). V následujících dvou letech plánují on-line marketéři investovat především do CRM systémů, webových a mobilních analytických nástrojů, testovacích a optimalizačních nástrojů, systémů pro správu obsahu nebo také správy e-mailů.

Ti úspěšnější jsou zároveň přesvědčení, že automatizace procesů v on-line marketingu je nezbytnou cestou k větší návratnosti investic vložených do on-line nástrojů. Postupně se upouští od uživateli vytvářeného obsahu a jejich námětů na inovace produktů. Jedná se o trend markantní především u firem v B2C oblasti, zatímco firmy v B2B chtějí uživateli vytvářený obsah využívat i nadále. Shrnuto a podtrženo, on-line marketéři budou klást větší důraz na marketing na mobilních zařízeních a sociálních sítích, Big Data, internet věcí a automatizaci aktivit prostřednictvím kvalitních softwarových nástrojů, díky kterým zažije svoji renesanci také tradiční forma komunikace s on-line zákazníkem, jako je e-mail marketing.

Podniky mají co dohánět

Výsledky studie Kentico Software, ve které bylo ve spolupráci s výzkumnou agenturou Millward Brown dotazováno 300 digitálních marketérů z amerických společností různých velikostí, typu a odvětví, velmi stručně shrnují aktuální dění v oblasti on-line marketingu. Závěr směruje k jednoznačnému sdělení – role a funkce marketingu se v budoucnosti změní. Průnik moderních technologií do tohoto odvětví, automatizace a outsourcování stále rychlejších, komplexnějších a inteligentních softwarových nástrojů nelze zastavit. Tak jako ani jejich dominanci při sledování a vyhodnocování chování spotřebitelů, pro něž se moderní technologie, internet a sociální média stávají neoddělitelnou součástí každodenní reality.

Kentico Report Digital Marketers 2015 CZ Intro

Útěchou marketérům z přelomu století může být jedině fakt, že vlastní mobilní a sociální kanály má do marketingových platforem zatím plně zapojena ani ne třetina firem (20–30 %), zatímco webové stránky a e-mail marketing již integrovala větší polovina (60 %). Používání sofistikovaných nástrojů klade nároky nejen na technologickou infrastrukturu nebo marketingové rozpočty, rovněž na lidské zdroje, jež s nimi umí erudovaně zacházet. A v této oblasti bude nejen česká podniková sféra ještě minimálně jednu generaci mít co dohánět.

Vítejte v Matrixu

Jak již bylo zmíněno, především firmy v B2C (na rozdíl od konzervativních B2B firem) budou postupně upouštět od uživateli vytvářeného obsahu. Lze předpokládat, že tyto firmy půjdou cestou Big Data, která se stanou více osobní. Nové technologické nástroje a platformy umožní získávat stále větší množství informací o spotřebitelích, adresovat jim na míru šitý obsah a výrobky korelující s jejich on-line chováním. Nositelné technologie tento datový rámec posunou do dalších dimenzí a pokročilá analytika přinese jejich uživatelům zážitek ve stylu Matrixu, život, ve kterém budou stroje dynamicky monitorovat a modelovat jejich myšlenky, nápady a touhy. Ti, kteří se budou vymykat z řady standardních výpočtů, budou pro analytiky představovat problém nebo výzvu.

 BuzzSumoJiž nyní se ale v oblasti SEO můžeme potkat s analytickými nástroji, které naopak ty jedinečné a od mainstreamu odlišné typy uživatelů internetu považují za významné. Dokonce natolik, že na nich staví svůj byznys. Jeden z mnoha příkladů představuje Buzzsumo, ojedinělý nástroj, který vám umožní najít názorové vůdce na podporu komunikovaného obsahu. Prostřednictvím analýzy různých typů obsahu a identifikaci těch, které získávají nejvíce pozornosti, umožňuje získat nejlepší výkonnostní výsledky. BuzzSumo stojí za to si prověřit v praxi. Chcete najít vlivnou on-line osobnost nebo kvalitní obsah? Jednoduše zadejte klíčové slovo, téma nebo doménu a najdete názorové vůdce, kteří vám můžou pomoci s vaší marketingovou nebo SEO kampaní.

TraaackrMenší společnosti i velké globální značky v posledních letech zaujala robustní marketingová platforma Traackr, díky níž mohou marketéři na sociálních médiích objevovat názorové vůdce a obsah co nejvíce relevantních cílových skupin a kontextu jejich kampaní. Traackr v současnosti pro výzkum, vytváření sítí vlivných osobností, strategické rozhodování a řízení marketingu používají firmy z různých typů odvětví jako Adidas, Orange, Philips, Verizon a mnohé další

followerwonkDalším zajímavým příkladem je analytický nástroj Followerwonk­  z dílny Moz, zaměřen specificky na Twitter. Umožňuje prohledávat profily a popisy uživatelů tohoto mikroblogovacího systému. Nabízí informace o následovatelích, jejich původu a chování na Twitteru. Vyhledává nové názorové vůdce v blízkém prostředí, prostřednictvím grafů vizualizuje, srovnává a zpracovává analyzované informace, které lze posléze veřejně sdílet. Pokud se rozhodnete tuto platformu využít v praxi, podívejte se před prvním tweetem i na Buffer, aplikaci, která vám umožní správně načasovat vaše kampaně na Twitteru a dalších sociálních médiích.

TailwindČtveřici ověřených nástrojů pro vyhledávání klíčových informací a názorových vůdců uzavře Tailwind určený pro monitorování a analýzu Pinterestu. Tato analytická a marketingová platforma umožňuje značkám pochopit jejich cílové skupiny a trendy, řídit kampaně na Pinterest a zvyšovat návratnost investic (ROI). Důvěřuje jí více než 35 tisíc značek a agentur, tento počet neustále prudce roste.

Odlišit se od stáda

Big Data a automatizace jsou určitě nevyhnutelné vývojové trendy, bez kterých by nebylo možné zpracovávat a používat většinu z neustále rostoucího množství informací o uživatelích moderních technologií, udržovat někde setkali s pojmem early adopters (rychle přijímající). Těm, kteří znají lean canvas nebo četli knihu Erica Riese The Lean Startup (jež doposud nevyšla v českém překladu), je tento pojem určitě známý.

Málokdo ví, že byl zaveden již v šedesátých letech minulého století Everettem Rogersem. Jeho kategorizace přijímatelů inovací (podle jejich ochoty přijmout inovaci a doby trvání rozhodovacího procesu) je nejen českým marketérům a inovátorům známá spíše z knihy Překročit propast (angl. Crossing the Chasm) populárního amerického konzultanta v oblasti managementu Geoffreye Moora.

Proč jsou inovátoři a early adopters důležití?

Inovátoři touží po tom, aby si mohli vyzkoušet nový produkt nebo službu. Jejich chování je vede k překračování standardních lokálních sítí kontaktů a informačních zdrojů, mají kosmopolitní sociální kontakt a díky své vášni k inovacím pro ně geografická vzdálenost hraje pouze zanedbatelnou roli. Být inovátorem rovněž předpokládá disponovat finančními prostředky, které pokryjí ztrátu související s neúspěšnou inovací. Sehrávají zároveň velmi významnou roli v procesu šíření (difuze) inovací – jsou to takzvaní otevírači dveří (angl. gatekeepers), přinášejí do sociálního systému nové myšlenky a inovace, které v něm zatím nejsou obsaženy.

Early adopters jsou více začlenění do sociálního systému a mají ze všech kategorií přijímatelů inovací největší míru inovačního vůdcovství. Jsou úzce propojení s dalšími přijímateli inovací, kteří od nich získávají informace a žádají je o radu související s nimi. Rychle přijímající pro ně představují vzor a kontakty pro ověření rozhodnutí, zdali inovaci vyzkoušet či nikoli. Představují jednotlivce, kteří umí inovace úspěšně a diskrétně používat. Této svojí pozice jsou si patřičně vědomi a jsou schopni si ji udržet, paralelně s tím i ústřední pozici v sociálním­ systému. Proto se právě tato kategorie přijímatelů inovací hodí pro roli agentů změny neboli takzvaných lokálních evangelistů (misionářů), okolím uznávaných nositelů inovativních myšlenek.

Model difuze inovaci

Inovační lídři

Umět rozpoznat a správně identifikovat early adopters, komunikovat s nimi na internetu nebo mimo něj, je snem každého marketéra, který uvádí na trh nový produkt nebo službu. Na jejich subjektivní hodnocení čeká většina spotřebitelů, kteří následně novinku přijmou nebo odmítnou. Závislost na zkušenosti nejbližších osob ukazuje, že základem procesu šíření inovací je modelování a napodobování těch, kteří již inovaci přijali.

Jedná se o sociální proces, který vyžaduje vztah založený na interpersonální komunikaci. Tyto interpersonální vazby posiluje také používání nových médií, která jsou v stále širší míře využívána pro šíření informací o inovacích. V marketingové komunikaci představují možnost, jak vyvolat pozitivní word-of-mouth efekt (WOM), využít cobranding nebo obsahově komplementární webové stránky. Je otázkou, zdali a kdy se těmito fenomény začne vážně zabývat i někdo z oblasti Big Data, která se doposud soustředila pouze na (relativně snadno identifikovatelné) názorové vůdce a klíčové informátory.

Po ekonomické krizi proudí do oblasti inovací stále větší objem financí. Pro úspěšné zavedení inovace na trhu ale nestačí mít jenom geniální nápad. Ten, kdo nový výrobek vyvíjí a následně uvádí na trh, by se měl zajímat také o očekávání, hodnoty a potřeby spotřebitelů. Právě odhalení inovátorů nebo rychle přijímajících spotřebitelů může především začínajícím podnikatelům a startupům získat první zákazníky. Čili nejen dostat informaci k názorovým vůdcům, kteří sice o novinkách budou možná rádi mluvit, ale v konečném důsledku si je nekoupí (tím pádem ani nevyzkouší, nepředají vlastní zkušenost dalším spotřebitelům, potenciálním zákazníkům).

Učte se od Fáborského

Marketing Festival LogoJak by to se získáváním inspirace při vytváření inovací nebo inovování produktů a služeb mělo fungovat, ukazuje přímo učebnicově příklad Jindřich Fáborský, zakladatele a majitele Marketing festivalu. Když v roce 2012 plánoval první konání této, nyní již i za hranicemi České republiky vyhlášené oborové konference, dotazoval téměř třicítku marketingových expertů. Výzkum, který provedl, mu pomohl pochopit priority cílové skupiny a vytvořit nabídku, která zaujala nejen experty a digitální marketéry, ale také média a studenty příbuzných oborů (od září 2015 pořadatelé Marketing festivalu spustí nový projekt Digisemestr – vzdělávání studentů v oblasti digitálního marketingu).

Letos v červnu, šest měsíců před konáním třetího ročníku Marketingového festivalu, Fáborský odjel na měsíc do Anglie, aby se potkat s padesáti experty, kteří konference navštěvují, a položil jim 21 otázek. Získané informace bezpochyby zúročí při přípravě třetího ročníku konference. Detailní analýzu najdete později na blog.faborsky.cz. Fáborský jednoduše rozumí svému řemeslu i svým zákazníkům, nebojí se sdílet informace, komunikovat relevantní obsah na relevantních sociálních médiích, udržuje si pozici inovačního lídra, která je pro něj i Marketing festival nedocenitelnou investicí.

V České republice zatím není pojem marketingu inovací zaveden. Ani pro tradiční produkty nebo služby, tím spíše se zaměřením na oblast moderních technologií nebo jako součást on-line marketingu. Je otázkou, zdali se téma inovací stane zajímavým pro letošní nebo příští Marketingový festival. Brno, místo jeho konání, k tomu přímo vybízí.


Článek byl v tištěné podobě publikován v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 7/15.

Být, či nebýt BYOD?

Pokud jste se doposud nesetkali s pojmem BYOD (Bring Your Own Device), je ten nejvyšší čas. Počet společností, které svým zaměstnancům umožňují používat vlastní notebooky, chytré telefony nebo jiná zařízení v podnikovém prostředí, totiž neustále stoupá.

Be BYOD

Používání vlastních mobilních zařízení v práci není pouze trend. Dnes už můžeme bez nadsázky říct, že žijeme ve virtuální realitě. Platí to nejen pro ty, kteří pracují na dálku. Prolínání pracovního a osobního života a citlivých dat z různých oblastí zatím působí bolest hlavy zejména výrobcům bezpečnostního softwaru a IT oddělením.

Fenomén BYOD roste především díky šíření inteligentních zařízení a zvyšující se míry jejich používání masovými spotřebiteli. Existují přesvědčivé důvody, proč by firmy měly do svého mnohdy konzervativního a hermeticky uzavřeného prostředí tento trend přijmout. A to i navzdory výzvám souvisejícím s informační bezpečností a nároky na uživatelskou podporu různorodých zařízení. K výhodám BYOD patří jednoznačné zlepšení zkušenosti a produktivity uživatelů moderních technologií, schopnost mít kdykoli a kdekoli dostupné aplikace a data a samozřejmě snížení nákladů při zadávání veřejných zakázek a řízení hardwaru. Nemluvě o zvýšení atraktivity v očích zaměstnanců preferujících flexibilitu a mobilitu.

Bezpečnost především

V ideálním případě by mobilní zařízení s citlivými informacemi bylo používáno pouze uvnitř v podniku a pouze pro firemní účely, čímž by se snížila pravděpodobnost jeho ztráty nebo krádeže, nemluvě o vynesení citlivých informací do vnějšího prostředí, ke konkurenci. Samozřejmě, jedná se pouze o utopii. Praxe je zcela opačná a díky BYOD ještě více zřetelná. Vyžaduje opatření, jež dokážou tyto každodenní problémy (pro mnohé podniky bezpečnostní hrozby) dostatečně ošetřit. Včetně opačného problému, kterým je překročení tenké linie mezi pracovním a osobním životem zaměstnance, přístupem k citlivým informacím, které se dotýkají jejich rodiny nebo přátel. Pokud budou díky BYOD zaměstnanci chtít míchat práci se soukromím, budou se muset smířit s na první pohled málo pravděpodobnou událostí, že také IT oddělení zaměstnavatele může „mít svůj den“ a udělat chybu. Například vzdáleně vymazat zařízení, odstranit fotku tchyně nebo seznam knih a filmů do důchodu. Naučí se pracovat s vlastními informacemi, včetně zálohování dat, kontaktů i multimediálního obsahu.

Již nyní je zcela zřejmé, že další významnou zátěží pro výrobce bezpečnostního softwaru bude, jak ošetřit využívání mobilních zařízení v různých sférách života, jež se doposud odehrávaly odděleně. Například komunikace zaměstnance s bankou a pojišťovnou nebo shromažďování citlivých údajů o zdravotním stavu díky sofistikovaným mobilním aplikacím a virtualizaci zdravotní dokumentace. Lze předpokládat, že v budoucnu budou vznikat robustní bezpečnostní řešení, která budou vzájemně propojovat různá odvětví a oblasti lidského života.

BYOD Secure

Je tedy nezpochybnitelné, že otázka bezpečnosti je v případě BYOD klíčová. K existujícím řešením pro řízení mobilních zařízení (angl. Mobile Device Management, MDM) proto výrobci bezpečnostního softwaru přidávají také řízení mobilních aplikací (Mobile Application Management, MAM) a řízení mobilních informací (Mobile Information Management, MIM). Tyto produkty řeší několik různých bezpečnostních hrozeb podnikové mobility najednou a jsou obvykle prodávané v komplexním balíčku jako mobilní bezpečnostní řešení (Enterprise Mobility Management, EMM). Zavedení EMM představuje pro mnohé firmy novinku, se kterou se postupně seznamují.

Teprve praktická zkušenost ukáže, jaká pozitiva a nedostatky v sobě skrývá, jaké úpravy je u MAM a MDM nástrojů potřebné realizovat, nakolik budou úspěšné a v souladu s požadavky zákazníků. Nemluvě o finanční zátěži na IT rozpočty firem.

Inovace všude kolem

V oblasti softwaru si své místo na špičce nejpoužívanějšího mobilního operačního systému již úspěšně zajistil Android. Zařízení fungující na tomto systému si do zaměstnání přináší stále více lidí. Proto nebyl žádným překvapením záměr Googlu vytvořit Android pro práci (Android for Work), bezpečnější a snadno ovladatelný i na pracovišti. Jak vypadá v praxi? Pracovní profily využívají byznys aplikace, čímž jsou od sebe oddělená pracovní a soukromá data, takže zaměstnanci můžou používat stejné zařízení v pracovním i osobním životě. Zatímco firma vzdáleně spravuje pracovní aplikace, osobní aplikace a data jsou ponechány beze změny.

Android pro práci poskytuje svým uživatelům jak větší výkon a vylepšené multimediální funkce, tak vyšší bezpečnost. Google paralelně vytvořil Play for Work, systém pro řízení a nasazování aplikací Android pro práci. Ten umožňuje snadné nasazení podporovaných aplikací, jejichž rozsah Google snadno rozšíří díky řadě IT partnerů a podnikům transparentně poskytne vhodnou alternativu pro řízení mobilních zařízení.

Co se týče hardwaru, v letošním roce můžeme očekávat růst používání phabletů (přenosných zařízení s dotykovým displejem kombinujících principy chytrého telefonu a tabletu). iPhone 6 Plus, Samsung Galaxy Note 4, Google Nexus 6, LG G Flex 2 nebo LG G3 a phablety dalších výrobců zaujmou uživatele nejmodernějších telefonů i tabletů nejen větší velikostí displeje, ale především funkcionalitami, jež jim tato all-in-one zařízení poskytují. A která budou při zavádění BYOD do firem znamenat další důležitou výzvu. Nemluvě o vývojářích, kteří budou muset aplikace rychle přizpůsobit novému tvaru nově používaných zařízení. S ohledem na marketingové kampaně, které uvádění phabletů na trh provázejí, lze očekávat vliv zvýšeného prodeje phabletů především na pokles zájmu o tablety a s tím spojený zájem o používání těchto zařízení v podnikové praxi.

Být, či nebýt BYOD?

Pokud bychom se chtěli na výhody a nevýhody BYOD podívat z nadhledu, uvidíme obrovskou mozaiku složenou z drobných, vzájemně se překrývajících součástí. Otázkou je, zda má rčení „být, či nebýt BYOD?“ v dnešní době ještě vůbec smysl. Chytrá mobilní zařízení se stávají dostupnějšími pro stále větší spektrum lidí. Moderní technologie usnadňují lidem práci, odstraňují geografickou vzdálenost a propojují pracovníky z různých profesních oblastí. Globálně je stále zřetelnější trend práce na dálku, mimo kancelář, který především u malých firem snižuje náklady na zaměstnance (nemluvě o nákladech na hardware). U větších firem umožňuje zapojit do pracovního procesu především expertní zaměstnance, kteří nemusí být nutně v konkrétní dobu na konkrétním místě. Stačí, když jsou na příjmu. Optimálně kdykoli a kdekoli.

Dá se říct, že BYOD není příčina, ale důsledek doby. I když, pro výrobce bezpečnostního softwaru, ředitele firem a vedoucí IT oddělení zároveň důvod k zamyšlení, jak řešit bezpečnostní problémy a vzdáleně řídit podniková data v době, kdy přestává být možné oddělit práci od soukromí. Pokud nezmáčknete tlačítko „vypnout“.

INSIDE 2014 BYOD


Článek byl v tištěné podobě publikován v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 5/15. Zajímají vás aktuální trendy a strategie na trhu IT? Sledujte INSIDE, unikátní nezávislou informační službu, která pokrývá český, slovenský a světový trh informačních technologií a telekomunikací (ICT).

Riskantní IT byznys

Technologie nejsou pouze hardware a software. Představují mnohem širší síť produktů, služeb a procesů vyžadujících neustálé investice. Jak je ovládnout a nenechat se jimi ovládat? Kdy a do čeho investovat? Optimalizovat IT investice pomůže kvalitní řízení aplikačního portfolia.

Burning Computer Manager Small

Ve všech moderních firmách, po­čínaje korporacemi a konče malými a rozvíjejícími se společnosti, mají IT oddělení dvě hlavní funkce: taktickou a strategickou. Zatímco taktickým úkolem je pomáhat provozovat byznys, strategickým úkolem by měla být neustálá transformace podnikání. Podmiňovací způsob zde není použitý náhodně. Většina firem se v IT oblasti soustřeďuje primárně na taktické úkoly, ty strategické často řeší ad hoc, na poslední chvíli, nebo dokonce „když už hoří“ a s pomocí excelových tabulek.

Přitom jedním z hlavních rozdílů mezi úspěšnými a ztrátovými společnostmi je poměr času, který věnují provozu nebo transformaci svého podnikání. Samozřejmě pokud chce IT oddělení získat rozhodující hlas při řízení společnosti, musí ukázat, jak na technologiích vydělávat, nejen si peníze brát nebo (v tom nejhorším možném případě) i prodělávat. Není neobvyklé, že IT projekty trvají příliš dlouho, jsou nákladné, mnohdy plné chyb a nedosahují požadovaných obchodních cílů, pro které byly navržené.

Řízení IT portfolia je složitý proces, jenž vyžaduje soubor podrobných postupů, které probíhají nepřetržitě a vzájemně. Jejich cílem je usnadnit řízení portfolia prostřednictvím rozhodování, výběru, stanovení priorit, saldování, realizace úkolů, získávání benefitů a zpětné vazby z výsledků pro neustálé zlepšování procesů. Jen zlomek firem, nemluvě o IT odděleních, má vždy dostatečné zdroje pro uspokojení všech svých potřeb. A nutno dodat, že i v těch nejlepších časech růstu. Markantnější je to samozřejmě v době stagnace nebo úpadku, o krizi nemluvě. Různá oddělení společností paralelně vyvíjejí tlak na vedení, jež se potýká s otázkou, jak zajistit, že budou schválené a financované právě ty projekty, které budou poskytovat nejvyšší hodnotu. Účelné rozdělová­ní zdrojů vyžaduje nastavení priorit procesů a argumenty, které podpoří rozhodování vedení (nejen) při rozdě­lování finančních prostředků.

Zaměření na APM

Mnoho společností nahromadilo v průběhu posledních let nesčetné množství aplikací, jež jsou těžkopádné, nefunkční nebo z různých jiných důvodů dále nepoužitelné. Řízení aplikačního portfolia (Application Portfolio Management, APM) jim může pomoci optimalizovat plánování IT investice.

APM by mělo sledovat obchodní hodnotu, technickou kvalitu a náklady, které jsou spojeny s fungováním produkčních kódů. Řízení aplikač­ního portfolia dnes představuje pro IT manažery nezbytnost. Dává jim odpovědi na otázky, zdali jsou použí­vané aplikace v dobré technologické kondici a podporují obchodní strategii společnosti, jak nákladný je jejich vý­voj, testování, provozování, zlepšování a udržování, nebo naopak jaká rizika můžou představovat pro obchod, a koneckonců, zdali má smysl do nich investovat nebo je z provozu vyřadit.

Vydaje na IT

Obměna technologií v praxi

Podívejme se nyní díky IT architektu Jiřímu Noskovi na praktický příklad z české firmy, jež je součástí nadná­rodní korporace. Ta po mnoha letech úspěšného budování technologické infrastruktury a nasazování aplikací jak v mateřské, tak v dceřiných společ­ nostech začala v roce 2005 intenzivněji řešit otázku optimální obnovy technologického prostředí s ohledem na životní cyklus. Cílem bylo eliminovat omezení prostředí postaveného převážně ještě na Windows 2000 při nasazování nových aplikací a současně získat konkurenční výhodu v prostředí s co nejdelší životností. IT oddělení se proto rozhodlo hledat strategii, která by společ­nosti pomohla snížit náklady na obměnu celého prostředí s více než 10 000 stanicemi, 500 severy a 350 aplikacemi. Současně se blížila doba nutné obměny poloviny stanice a serverů a také se plánovalo stěhování do nové budovy. Všechny tyto faktory vzájemně souvisely a poskytovaly dostatečný argument pro podporu těchto změn i u vedení společnosti.

Nicméně problémem velkých společností při podobných akcích je nejen doba potřebná na migraci celého prostředí, ale i doba nutná na přípravu a otestování všech aplikací. Ta s jejich počtem neúměrně roste. Toto vše pak významně zkracuje efektivní dobu použitelnosti takového prostředí, ať už s ohledem na podporu dodavatelů softwaru nebo hardwaru. K řešení nakonec přispěla výjimeč­ná příležitost podílet se společně s Microsoftem na přípravě nového OS Windows Vista. Příprava prostředí šla i přes problémy danými novou architekturou a zabezpečením poměrně rychle. V průběhu jednoho roku bylo připraveno prostředí s kompletní stanicí. Zatímco korporace testovala a plánovala další kroky, Microsoft v té době připravoval uvedení Windows Vista na trh. Následně dělilo společnost od pilotního nasazení projektu s B2B uživateli pouze několik týdnů čekání na finalizaci češtiny.

Plošné nasazení vyžadovalo půlroční přípravu všech instalací aplikací a jejich otestování s uživateli. Ve stejné době bylo nutné vyřešit způsob nasazení přibližně 10 % nekompatibilních, avšak pro byznys nezbytných aplikací a otázky částí aplikací, které sice byly v novém operačním systému plně funkční, ale nebyla k nim ze strany dodavatelů ve spojení s Windows Vista ještě poskytována podpora. Vše se zdárně vyvíjelo, podporováno ze strany uživatelů velkým zájmem o nové prostředí. O vydařenosti Windows Vista se tehdy nepochybovalo a vedení IT do implementace šlo s tím, že do plošného nasazení bude vše správné fungovat, a s představou, že jsou na začátku životního cyklu prostředí s perspektivou podpory deseti let.

Nekončící boj

Příběh obměny technologické infrastruktury zdaleka nekončí. Naopak, dochází ke změně směru dalšího vývoje – rozhodnutí projekt přerušit a využít všech zkušeností k vybudování společného globálního prostředí v rámci celoevropské skupiny, kam patřila i česká společnost a její dceřiné firmy. Byla to velká výzva. Na druhou stranu to přineslo zásadní dopady do již připraveného projektu. Uživatelské prostředí se najednou rozrostlo z 10 na 60 tisíc a původní počet aplikací se ztrojná­sobil. Pro IT oddělení to znamenalo znovu od základu procházet a nově nastavit společné standardy, bezpečnost a způsoby instalace, paralelně řešit organizační změny, procesy a samotnou správu, včetně rozdílné firemní kultury. Z původního lokálního projektu se stala ohromná kontinentální sněhová koule.

Vybudovat společné základní prostředí nebylo až tak složité. Komplikace začaly s přípravou aplikací. Především jejich rozdílná schopnost pracovat v novém prostředí a řešení celého jejich životního cyklu zaměstnávaly v zahraniční centrále a v její české společnosti desítky IT specialistů. Mimořádně náročná byla rovněž migrace. Bylo potřebné pečlivě vybírat ucelené skupiny uživatelů, kteří mohli být migrováni v konkrétní okamžik, s ohledem na připravené a otestované aplikace. To vše vedlo k celkovému oddálení obměny prostředí, které se mezitím dostalo do nepodporované fáze životního cyklu. Ukončená rozšířená podpora Windows 2000 musela být nahrazena nákladnou zákaznickou podporou od firmy Microsoft. I tak ale chyběly nové bezpečnostní opravy a uživatelé začali mít se svým webovým prohlížečem na některých externích stránkách problémy. Vázla také podpora dodavatelů aplikací.

Přes ohromné úsilí probíhala migrace pomaleji, než bylo potřeba. Při závadách hardwaru vyvstal další problém. Nový hardware již nepodporoval staré verze systémů a instalací a nové prostředí nebylo možné z důvodů nepřipravených aplikací pro část uživatelů stále nasadit. IT oddělení proto muselo pro tyto případy hledat osm let staré stanice vyřazované při migracích. Mnohem kritičtější to bylo s notebooky. Do obtížné situace se dostali rovněž IT vývojáři, kteří museli neustá­le zohledňovat staré prostředí. Konečně, po sedmi letech od prvního rozhodnutí, byla v roce 2012 migrace všech uživatelů úspěšně dokončena. Bohužel s tím skončila i hlavní fáze technické podpory Windows Vista. Začal nový závod s časem a cílem vytvořit nové prostředí dříve, než skončí podpora toho současného. Co nejlevněji, samozřejmě.

A jakou největší zkušenost si z toho procesu odneslo vedení českého IT oddělení? Přes všechna zdržení a problémy s tím spojené pomohla migrace sjednotit IT v rámci celé mezinárodní skupiny a zvýšila jeho celkovou efektivitu. Zároveň upozornila na fakt, který byl zřejmý již v průběhu projektu: jak důležité je správně plánovat životní cyklus celého prostředí a především aplikací a nakolik důležitost a průběh těchto procesů ovlivňuje velikost společnosti.

Kde korporace udělala chybu?

Uvedený příklad není v IT branži nikterak ojedinělý. „Migrační a upgrade projekty často spadají do kategorie Risk, Audit, či dokonce Legal. Tím se zvyšuje jejich pravděpodobnost odsouhlasení k exekuci na úkor obchodně rozvojových projektů. Bohužel často na poslední chvíli a s výrazným dopadem na IT lidské zdroje“, potvrzuje expert na IT strategické plánování Radek Švarz.

Vedení společnosti nebo manažeři z netechnologických oddělení běžně předpokládají, že migrace aplikací nebo upgrade technologií lze zvládnout v rámci rozpočtu operační údržby. Nicméně svojí náročností mají migrace a upgrade většinou dopad do kapitálových nákladů (CAPEX) a konkurují tím rozpočtu pro rozvoj byznysu. Zá­roveň budoucí nutná migrace aplikace na nové technologie nebývá započtená do celkových nákladů vlastnictví (TCO) aplikace a závisí na metodice a parametru období pro výpočet těchto nákladů. Vedení společností se pak v případě migrací nebo upgrade soustřeďuje na hlavní systémy, jejichž náklad obnovy a údržby představuje extrémně vysoké (a tedy významné) procento nákladů do IT. V případě bank se například jedná o hlavní transakční či klientské systémy.DATAVISO Database

„Ve velké společnosti jsou stovky dalších aplikací, náklady na údržbu na každou jednotlivou drobnou z nich jsou relativně minimální. V případě technologie s končící podporou je pak ohrožena spousta těchto aplikací najednou, kde leckteré z nich vykonávají kritickou funkci, například pro reporting v rámci regulovaného odvětví. Nemluvě o tom, že aplikace používající stejné technologické platformy následně vytvářejí kumulované špičky v rizicích do stejného okamžiku,“ upozorňuje Švarz. Tato špička je podporovaná obvyklou tendencí jednotlivých oddělení odkládat migrace na co nejvzdálenější termín. Špička je příznakem toho, že společnost ztrácí přehled přes celé své aplikační portfolio a schopnost dlouhodobě plánovat.

Za posledních několik desítek let, ruku v ruce s rozvojem moderních technologií, společnosti celosvětově investovaly do hardwaru a softwaru nesčetné množství finančních prostředků. Tato oblast představuje jedno z nejdynamičtějších odvětví, které se rozvíjí díky přičinění lidí, přesto ho lidé mnohdy neumějí účelně a efektivně řídit. O to více se zde proto vytváří prostor a potřeba pro existenci nástrojů, jež by ve společnostech dokázaly pomoci co nejvíce automatizovaně řídit rostoucí množství používaného softwaru.

Plánované aktualizace

Analýza aplikačního portfolia (Application Portfolio Analysis, APA) je důležitá pro každý podnik, a to bez ohledu na jeho velikost, technologické prostředí nebo průmyslovou oblast. Existuje mnoho důvodů, proč tuto analýzu provádět, zároveň je ale pro firmu důležité neustále sledovat technologickou kondici používaného softwaru. Získat přehled o technologickém portfoliu vaší firmy a zjednodušit si jeho řízení můžete například pomocí platformy DATAVISO. Ta procesy automatizuje a řeší prostřednictvím plánovače infrastruktury.

Databáze, kterou DATAVISO spravuje, je unikátní i v celosvětovém měřítku. Obsahuje více než 16 000 softwarových produktů od různých výrobců. Díky tomu umí plánovač poskytovat aktuální informace o datech expirační podpory, které jsou potvrzeny přímo od dodavatelů softwaru. V současné době se DATAVISO soustředí na vytvá­ření nových partnerství se špičkovými globálními výrobci softwaru s cílem zajistit to, aby databáze zahrnovala všechny relevantní dodavatele a informace o životních cyklech softwaru.

Riskantni IT byznys A4 Connect 2015-05


Článek byl v tištěné podobě publikován v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 5/15.

Nejžhavější technologické trendy pro startupy

Chcete se vrhnout do podnikání s novým projektem? Podívejte se na oblasti, ve kterých bude v příštích letech prostor prorazit. Zjistěte, jaké technologie ovlivní rozvoj startupů a podniků, a inspirujte se i u úspěšných projektů.

I když od začátku roku již uplynuly tři měsíce, strategické technologické trendy a s nimi související investice do startupů a mladých IT společností, které stojí za to v roce 2015 sledovat, mají bezpochyby přesah do mnohem vzdálenější budoucnosti. Počítače mění náš vztah k technologiím díky jejich propojení s lidskými zkušenostmi. Chytrá zařízení katalyzují vznik nových přístupů k interakci mezi lidmi a počítači. Použití nositelných technologií otevírá nové náhledy na budoucí produkty a služby reagující na možnost využití všudypřítomných sad čidel v telefonech, oblečení, hodinkách a náramcích, které jsou součástí každodenního života. Podobně jako další významné technologické trendy ovlivňují a mění fungování podniků i společnosti jako celku.

Chytrá řešení

Chytrá zařízení rozšíří možnosti lidstva řešit situace komplexně. Prostředí těchto zařízení je vzájemně propojené, mění se jeho charakteristika a členění, překrývají se jejich vývojové plány. Chytrá zařízení stavějí na objevu velkých dat (big data), pokročilých analytických metodách, neustále probíhajících pokrocích v oblastech umělé inteligence a robotického hardwaru. Zlepšení procesorů a obrazovek chytrých zařízení a zrychlení, které zažíváme díky chytrým telefonům, způsobují, že virtuální realita není již pouhým snem počítačových nadšenců a sci-fi spisovatelů.

Robothuman

Všechny uvedené změny výrazně ovlivňují způsob, jak lidé žijí a pracují. Konkrétně jak například pečují o své zdraví prostřednictvím stále sofistikovanějších zdravotních aplikací nebo jak chytrá zařízení narušují stávající pracovní místa. Tento trend je významný, technologičtí podnikatelé a vývojáři by měli pochopit jeho dopad na společnost a využít ho. Podobně bude mít na životy lidí, běžný provoz firem a jejich podnikání stále větší dopad i technologie Internetu věcí (Internet of Things). Její rozvoj významně ovlivňují inovace a stále dokonalejší a miniaturnější zařízení, které se šíří různými segmenty.

Stále také roste význam velkých dat. Rok 2015 nebude jen o pochopení chování jednotlivých zákazníků, ale hlavně o interpretaci dat a jejich využívání co nejlepším možným způsobem ve prospěch spotřebitelů a zvýšení hodnoty podnikání na základě odezvy z on-line zkušeností. Vzestup významu velkých dat a vzrůstající množství informací na webu vytváří přímo ideální podmínky pro ty podnikatelské nápady, které umí s informacemi pracovat. Lze předpokládat, že poroste počet nových produktů a služeb, které budou na tyto potřeby (měření a interpretace dat) trhu reagovat.

Velké množství údajů o spotřebitelích bylo do nedávné doby luxusem pouze pro velké podniky. Neustálá optimalizace internetu způsobuje, že každá jednotlivá transakce bank, Facebook status nebo on-line objednávka je zaznamenána a může být měřena. Není už žádným tajemstvím, že ve skutečnosti je chování lidí díky technologiím stále více sledováno a měřeno. Informace o spotřebitelích mohou podniky využívat k monitorování klíčových nákupních vzorů a trendů, zlepšování produktů a služeb, zvýšení provozní efektivity, udržení si předních pozic na trhu, identifikaci nových zdrojů příjmů a vytváření inovací. Pro firmy se jedná o oblasti důležité v globálním i lokálním rozsahu, v téměř všech odvětvích. Nyní už i menší firmy mohou těžit z uživatelských dat pouze za zlomek nákladů. To znamená, že i menší podniky mohou soutěžit na stejné úrovni jako větší společnosti, pokud jde o ceny, sociální marketing a vztahy se zákazníky. To je skvělá zpráva pro začínající podnikatele a startupy.

Neviditelná analytika

Pokročilé, všudypřítomné a neviditelné analýzy změní aplikaci na analytický software poskytující informace o zákaznících. Lídři na trhu se přesouvají od tradičních postupů a nástrojů uceleného a efektivního přístup k práci s firemními daty (Business Intelligence) a k modelům, kde analytika přímo ovlivňuje průmysl a je neviditelná pro uživatele. Lze očekávat, že strojové učení nebude činností samou o sobě, ale součástí každé aplikace. Vzrušení kolem pokročilých analytických nástrojů roste, dokazují to i čísla z trhu, zájem klientů, fúze a akvizice. IT profesionálové musí sledovat rychlý růst a evoluci široké palety analytických technologií, kde nyní největší příležitost pro byznys představují nástroje zaměřené na sémantiku, řízení a bezpečnost.

KISSmetrics - Content Marketing Landscape

Obsahový marketing potvrdí svou důležitost. Důsledně vytvářený hodnotný obsah sdílený prostřednictvím různých on-line kanálů je jedním z nejlepších způsobů, jak mohou firmy získat důvěru spotřebitelů a upevnit svoji autoritu. Obsahový marketing přinesl zcela nový význam reklamy jak pro inzerenty, tak pro vydavatele. Tlak na vytváření kvalitního obsahu stále stoupá a brzy mu bude dominovat měření kvality obsahu. On-line reklama musí nejen informovat, ale také vzdělávat a bavit, být chytře udělána tak, aby nebyla identifikována jako spam.

YouTube, největší internetový server pro sdílení video souborů, letos v únoru oslavil deset let od svého založení. I když jeho význam v posledních letech stále více stoupá, zdaleka nedosáhl svého vrcholu. Používání videa podnikateli a firmami zažije další růst, můžeme očekávat, že se letos objeví nové způsoby jeho zpeněžení a nové formy video reklamy.

Zaujměte obsahem

Systémy s bohatým obsahem zajistí agilitu a proaktivní odezvu. Prudký nárůst informací o aktivitě uživatelů internetu (jako je především vyhledávání a používání sociálních médií), zdroje velkých dat a nárůst informací z datových čidel generovaných z Internetu věcí, umožní reálné fungování systémů bohatých na obsah.

Řešení, která v souvislosti s nimi vznikají, jsou ve stále větším měřítku integrována do existujících aplikací, rozhraní a obchodních procesů. Posunují lidskou interakci na další úroveň díky interpretaci uživatelských vstupů s událostmi nebo konkrétními podmínkami. Poptávka po informacích souvisejících s obsahem stoupá, proto by se v této oblasti byznys uživatelé a vývojáři aplikací měli soustředit na prozkoumání kontextuálních prvků, které by mohly zvýšit hodnotu použitelnosti všech aplikací, a na vývoj technologických rozhraní, která pracují s větším počtem čidel a výpočetních obvodů.

Cloudové (klientské) technologie mění tradiční model doposud známých cloudových služeb a směřují ke sjednocení cloudu, mobilních a všude přítomných chytrých zařízení. Budoucnosti bude dominovat propojení veřejných, soukromých a hybridních cloudových přístupů s podpůrnými (back-end) službami. To představuje dlouhodobý globální trend, což dokazuje také množství poskytovatelů velkých cloudových služeb.

Softwarová architektura pro aplikační infrastrukturu bude vyžadovat dynamické, agilní a flexibilní systémy. Softwarem definovaná aplikační infrastruktura a aplikace změní statické systémy v dynamická výpočetní zařízení, která budou schopná detekovat a přizpůsobit se okolním podmínkám. Tato oblast bude klíčová pro umožnění cloudových (klientských) výpočtů a v budoucnu se přesune od statických aplikací a infrastruktury s manuálním provozem k plně konfigurovatelnému, dynamickému a potenciálně automatickému provozu. Role rozhraní pro programování aplikací (Application Programming Interface) zaznamená další průlom, který bude pohánět digitální věk a podporovat digitální podnikání.

3D Printer

3D tisk se přiblíží ke kritickému bodu obratu. Rozsah podnikových aplikací 3D tisku je významný již nyní a dál roste mezi vertikálními trhy. 3D tisk dělá z nemožného možné, díky němu se produkty vyvíjejí rychleji a levněji, v konečném důsledku zefektivňuje dodavatelský řetězec. Gartner předpovídá, že trh 3D tisku bude mít v roce 2018 růst příjmů přesahující 100 %. Příjmy porostou nejrychleji na trhu služeb souvisejících s 3D tiskem, zatímco dodávka tiskáren bude rychle expandovat na spotřebitelském trhu díky rozšíření levnějších 3D tiskáren. I když bude tento trend významný, jeho vývoj nebude automatický. Pro přijetí a správné uplatnění strategie 3D tisku v podnicích je nutné získat správné informace, oddělit fakta od fikce a identifikovat příležitosti na trhu.

Bezpečnost a soukromí

Digitální podnikání vyžaduje zvýšenou bezpečnost, zvyšuje nárok na zabezpečení a ochranu. Firmy stále častěji hledají pomoc nejen při analýze a interpretaci smyslu dat získaných on-line, ale také na jejich zabezpečení. Lidé a podniky používají internet a shromažďují elektronicky citlivé údaje více než kdy jindy. Obavy o soukromí porostou každým rokem. Miliony uživatelů internetu a chytrých zařízení dennodenně hledají lepší možnosti zabezpečení. Většina on-line spotřebitelů by přestala používat služby, produkty nebo prodejce, pokud by cítila, že bylo narušeno jejich soukromí. Na rozdíl od korporátních klientů ale mnoho běžných uživatelů zatím není připraveno opustit svoje oblíbené aplikace. Poskytují tak příležitost pro rozvoj služeb bezpečnostních expertů a firem (včetně startupů), které jim umožní chránit své soukromí, uživatelská data a účty on-line. Tento trh představuje obrovský potenciál pro podnikatele, kteří na něm umí vydělávat. Kontrola dat a jejich správa, ochrana soukromí, budou v letošním roce klíčovými tématy a úspěšně se rozvíjejícími oblastmi.

Transformace digitálního podnikání, řízení rizik a kvality IT projektů má stále větší dopad na podnikání obecně, nejen v případě velkých korporací. Rozvoj mobilních plateb a alternativních platebních metod, chytrých zařízení, Internetu věcí (IoT) nebo 3D tisku, vytváří příležitosti pro rušivý, nebo dokonce ničivý útok z internetu. Stává se hrozbou, kterou je nutné vyřešit, optimálně prostřednictvím aplikací, které není potřeba chránit, a které se naopak chrání samy. Starý přístup k zabezpečení zvenku je již pro digitální podnikání nedostatečný. Zabezpečení musí být zvýšeno uvnitř aplikací – právě tato oblast podnikání představuje unikátní příležitost i pro startupy, jedinečná řešení a projekty.


Článek byl v tištěné podobě publikován v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 3/15.  Inspirujte se u vycházejících hvězd startup nebe v článku Úspěšné technologické startupy roku 2014.