Je škola základ života?

Chcete založit a řídit úspěšnou high-tech společnost? Myslíte si, že máte nápad srovnatelný s úspěchem Microsoftu, Applu nebo Facebooku, a přemýšlíte, zda má smysl věnovat se studiu na vysoké škole? Rozhodněte se sami. Podívejte se na prestižní světové univerzity a osobnosti ze sféry technologií, které dokázaly prorazit s vysokoškolským vzděláním i bez něj.

Mark Zuckerberg Steve Jobs Bill Gates

Představa o tom, že začnete podnikat v garáži nebo na koleji a jednou budete úspěšní jako  Mark ZuckerbergSteve Jobs a Bill Gates, je pro začátek jakéhokoli byznysu hezká motivace. Nicméně ne každému se povede kariéra v jejich stylu – byť mýtus, který díky jejich podnikatelským příběhům vznikl, doposud předurčuje očekávání mnoha tisíců mladých lidí. Faktem však je, že drtivá většina výkonných ředitelů (CEO) technologických firem má univerzitní vzdělání a alespoň jeden akademický titul, nejčastěji z oblasti počítačových věd, inženýrství nebo byznysu.

Ti, kteří představují výjimky (jako například Michael Dell nebo Mark Zuckerberg), mají za sebou několik let nebo desetiletí zkušeností a ve většině případů se jedná o zakladatele firem. A i pro ně je jen stěží představitelné, že by při řízení svých společností spolupracovali pouze s lidmi bez vysokoškolského vzdělání, naopak si vybírají například spolupracovníky s formálním vzděláním. V případě Facebooku je to třeba Sheryl Sandberg, která vystudovala Harvard a Harvard Business School.

Když už o vysokoškolský titul usilujete, je zcela nepochybně důležité, co s ním dalších dvacet nebo třicet let profesní kariéry uděláte. V případě, že absolvujete prestižní školu, máte skutečně velkou pravděpodobnost dostat se do vedení předních technologických firem. Vzdělání z MIT, Harvardu, Berkeley, Stanfordu nebo Yale vám může na začátku vaší kariéry otevřít mnoho dveří, které by jinak zůstaly zavřené nebo byste je pouze stěží a několik let postupně otevírali.

Vysoká univerzitní laťka

50 nejlepsich svetovych univerzit - TechnologiePokud již přemýšlíte nad tím, jakou vysokou školu byste nejraději vystudovali nebo zdali má vůbec smysl vysokoškolské studium absolvovat, když si můžete snadno vydělat peníze i bez ní, podívejte se za hranice České republiky na ty nejprestižnější technologicky zaměřené světové univerzity.

V případě, že vás láká studium na vysoké škole, může vám při jejím výběru pomoci řebříček The Times Higher Education World University Rankings. Tento přehled každoročně obsahuje seznam stovky nejlepších světových univerzit, které jsou hodnoceny podle třinácti kritérií reflektujících úroveň výuky, výzkumu, předávání znalostí a mezinárodního rozhledu. Jedná se o nejvíce komplexní a vyvážené srovnání, které obsahuje spolehlivé informace jak pro studenty, tak akademiky, představitele univerzit, průmyslu nebo vládních organizací. A to speciálně i pro ty studenty, kteří by rádi získali titul uplatnitelný v technologických firmách.

V posledních čtyřech letech tento žebříček s přehledem ovládl již stopadesátiletý severoamerický Massachusetts Institute of Technology (MIT). O jeho prestiži vypovídá také nejvyšší počet (více než 70) laureátů Nobelovy ceny, z nichž osm v současné době na této univerzitě i přednáší. MIT představuje světovou špičku v rámci vzdělávacích institucí. Je zde kladen důraz na účelné propojení výuky a výzkumu v oblasti vědy, techniky a dalších vědních oborů a jejich praktické uplatnění ve světě. MIT je nezávislá vysoká škola dotovaná ze soukromých zdrojů, tvoří ji pět fakult, 34 akademických kateder, různé divize a grantové programy, množství interdisciplinárních center, laboratoří a vzájemně se prolínajících programů. Mezi úspěšné absolventy MIT v oblasti technologií patří Ray Kurzweil, Radia Perlman, Steve Kirsch, Megan Smith, Jeremy Hylton nebo Wesley Chan.

MIT

Silným soupeřem MIT je Stanford University založená v roce 1885. Je považovaná za jednu z předních světových výzkumných a vzdělávacích institucí, populární nejen mezi severoamerickými studenty. Stanford si klade za cíl nabízet vzdělání bezkonkurenční mezi výzkumnými univerzitami, nebojí se jít za okraj pole poznání a neustále posouvat jeho hranice. Poskytuje svým studentům pozoruhodnou řadu akademických a mimoškolních aktivit, podporuje interdisciplinární spolupráci a participaci studentů na výzkumu, který považuje za jednu z klíčových funkcí dalšího pokroku. Že se nejedná pouze o prázdná slova nebo prvoplánová marketingová prohlášení, svědčí i vznik a rozvoj Silicon Valley, které se v blízkosti této univerzity nachází. Stanford se může ve sbírce svých absolventů pyšnit jmény jako Sergey Brin, Larry Page, Peter Thiel, Vinton Cerf, Robert Metcalfe, Niklaus Wirth, Donald Knuth, Edward McCluskey a mnohými dalšími.

Mezi další technologicky zaměřené světové univerzity patří California Institute of Technology (Caltech) a Princeton. Caltech sídlící v kalifornské Pasadeně tvoří šest akademických divizí se silným důrazem na přírodní vědy a techniku. Velikostí mnohem menší, naopak v dotaci na studenta štědřejší, je Princeton University z východního pobřeží Spojených států, která se kromě široké nabídky výukových programů může chlubit i řadou renomovaných absolventů, jako je například Jeff Bezos nebo Eric Schmidt, včetně třicítky nositelů Nobelových cen.

Pětici nejvýznamnějších univerzit uzavírá jediná, která se nenachází na americkém, ale na starém kontinentu, a to britská University of Cambridge. Tvoří ji množství různých institucí, které zahrnují jedenatřicet fakult a více než sto kateder uspořádaných do šesti vysokých škol. Pouze v oblasti fyziky patří mezi nejvýznamnější cambridžské osobnosti Isaac Newton, Francis Bacon, Ernest Rutherford, J. J. Thomson, James Chadwick, John Cockcroft, Ernest Walton, Stephen Hawking a mnozí další.

Příklady táhnou

Mladí lidé ve věku 18 až 25 let dnes tvoří významnou část začínajících podnikatelů na světě. Univerzity představují ideální prostor pro experimentování, vytvoření startupu nebo k založení firmy. Mladí lidé mají chuť, čas a energii, nemají děti a hypotéky nebo jiné finanční závazky (pokud nepočítáme vysoké školné na soukromých univerzitách). Zároveň většina z nich má také zájem se v oblasti podnikání vzdělávat a neustále zdokonalovat.

Díky internetu přitom nejsou odkázáni pouze na lokální znalosti a zkušenosti, mají otevřený přístup nejen k informačním zdrojům, ale také k různým akceleračním programům a projektům, které jim poskytují kapitál a pomáhají snižovat překážky vstupu na trh. Na univerzitě nebo koleji se mohou potkat s kolegy z různých studijních oborů, účelně propojit svoje znalosti a pracovat v podnikatelských inkubátorech a akcelerátorech. Získávání podnikatelských zkušeností na univerzitě umožňuje začínajícím podnikatelům seznámit se nejen s úspěchem, ale také s riziky podnikání, naučit se překonávat problémy v raných fázích fungování společností a získat vyšší toleranci vůči krizovým situacím.

Larry Page Sergey BrinDnes již několik známých světových technologických firem a startupů vděčí za svůj vznik právě akademické půdě. Jedním ze známých příkladů je také historie dnes nejpopulárnějšího a nejpoužívanějšího vyhledávače na světě – Google. Sergey Brin emigroval do Spojených států se svou rodinou ze Sovětského svazu v šesti letech. Nejdříve získal bakalářský titul na University of Maryland, následně pokračoval ve stopách svého otce a zaměřil se na studium matematiky a počítačových věd. Po dokončení magisterských studií přesídlil z východního pobřeží do Kalifornie, aby tam na Stanfordově univerzitě studoval informatiku. Zde potkal Larryho Page, absolventa studia informatiky na University of Michigan, se kterým se později spřátelil. Společně na kolej zakoupili levné počítače a začali pracovat na dataminingovém systému pro tvorbu vyhledávače. Program se stal ve Stanfordu natolik populárním, že oba přerušili doktorandské studium, aby mohli v pronajaté garáži zahájit fungování společnosti Google.

Nevzdělaní a úspěšní

Vysokoškolské vzdělání může být důležitou vstupní branou k zaměstnání, kariéře a lepší životní úrovni. Nicméně vysokoškolské vzdělání nelze srovnávat s něčí inteligencí a talentem. Také v high-tech oblasti existuje mnoho zaměstnanců, lídrů a zakladatelů světoznámých firem, kteří vynikají svojí inteligencí a kreativitou, jež nelze přehlédnout, a kteří univerzitní vzdělání nemají.

Za všechny mluví příklad Marka Zuckerberga. Ten založil Facebook v průběhu studií na Harvard University, která již nedokončil. Místo toho se přestěhoval do kalifornského Palo Alto a v roce 2007, ve svých 23 letech, se díky fenomenálnímu úspěchu Facebooku stal tehdy nejmladším selfmademan miliardářem na světě (o pět let později ho na tomto žebříčku předběhl spoluzakladatel Facebooku Dustin Moskovitz).

Dalším ukázkovým příkladem technologického génia je Steve Jobs, který nedokončil Reed College. Nicméně ještě předtím, než z této školy odešel, se stihl na Homestead High School seznámit se Stevem Wozniakem, který si s vysokoškolskými studii rovněž nelámal hlavu a již po roce odešel z University of California v Berkeley. Dnes, čtyřicet let po tomto rozhodnutí, již všichni vědí, že toto rozhodnutí bylo správné. Ze značky Apple se v průběhu následujících let stala legenda, podobně jakou je pro mnohé již zesnulý Steve Jobs.

Podobně jako Jobs i Evan Williams, spoluzakladatel a bývalý výkonný ředitel mikroblogo-vacího systému Twitter, odešel z University of Nebraska po roce a půl. Následně pracoval pro společnosti Hewlett-Packard a Intel, stál u vzniku blogovací platformy Blogger, kterou později koupil Google. V roce 2006 společně s Noahem Glassem, Bizem Stonem and Jackem Dorseym (žádný z uvedených nemá vysokoškolský titul) vytvořil Twitter.

Teorie versus praxe

Rozhodnutí, zdali absolvovat vysokou školu, nebo se raději i bez ní vrhnout do víru podnikání, je na každém jednotlivci. Jak to trefně vystihl již Thomas Alva Edison, genialita je jedno procento inspirace a 99 % potu. Podobně jako studium na kvalitní vysoké škole i rozběhnutí a rozvoj úspěšné technologické společnosti stojí hodně času, energie a samozřejmě i financí.

Někomu vyhovuje vysoká škola, pro jiného je lepší učit se přímo a jenom v praxi. Každý se musí s tím, co ho živí, naučit také reálně zacházet. Žádný učený z nebe nespadl, nikdo neví všechno a nikdo není dokonalý. Pouhé znalosti bez zkušeností jsou stejně k ničemu jako zkušenost bez znalostí. Bylo by mylné se domnívat, že fungování technologické firmy vyžaduje pouze odborníky z oblasti technologií, inženýrství nebo matematiky.

Přidanou hodnotu pro tyto společnosti představují také lidi se vzděláním v humanitních oborech. Jak před pár lety konstatoval Steve Jobs, má-li být technologie skutečně brilantní, musí být spojena s uměním. „Je to v DNA Applu, že technologie sama o sobě nestačí. Je to technologie v manželství se svobodným uměním a humanitními obory, co přináší výsledky, které nechají naše srdce zpívat,“ řekl Jobs. S tímto tvrzením se shodují i další zakladatelé nebo výkonní ředitelé špičkových světových technologických společností, pro které nejen samotné technologie, ale také umění, kreativita a kritické myšlení představují základ úspěchu v jejich podnikání.

Článek byl v tištěné podobě publikován v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 2/15. 

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s