Přežije lidstvo díky trikordérům?

Život člověka někdy visí na vlásku. V budoucnu to však budou možná mikrofluidní kanálky čipů. Technologické startupy a prestižní laboratoře vyvíjejí jednoduché mobilní aplikace, které zlepšují životní komfort člověka a umožňují diagnostikovat nemoci nebo je dokonce léčit. Vytvářejí plíce a játra na čipech nebo pracují s komplexními biochemickými laboratořemi o velikosti čipů.

Rychlý rozvoj mobilních technologií ovlivňuje i další odvětví jako medicínu, biotechnologie a biochemii. Podle Research2Guidance, mobilní zdravotní aplikace používá celosvětově až 30 % všech uživatelů chytrých telefonů, tedy půl miliardy lidí. Odhad eMarketer pro rok 2016 říká, že počet uživatelů chytrých telefonů stoupne na více než dvě miliardy a v roce 2018 překročí 2,5 miliardy. Tedy minimálně třetina těchto uživatel´ů chytrých telefonů bude používat speciální aplikace určené pro diagnostiku přinejmenším ve stejné, ne-li zvýšené míře, propojovat se na dálku s ošetřujícími lékaři a medicínskými zařízeními.

Přežije lidstvo díky trikordérům?

Nemocnice na kraji digitálního města

Podle květnových výsledků průzkumu Research2Guidance ve spolupráci HIMSS Europe, kteří dotazovali 5 000 evropských vývojářů, zdravotnických profesionálů a lékařů v oblasti digitálního zdravotnictví, představuje pět největších trhů pro mobilní zdravotní aplikace Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie (tuto zemi označilo jako nejvýznamnější trh až 55 % dotazovaných). Respondenti zmíněnou pětici vybrali na základě expertního posouzení ze seznamu 28 evropských zemí. Mezi nejvýznamnější faktory, které ovlivnily výsledné skóre, patřilo přijetí digitální zdravotní péče, stupeň digitalizace, velikost trhu a výdajů na zdravotnictví, snadné zahájení podnikání a regulační rámec digitální zdravotní péče. Důležitou roli sehrály rovněž pozitivní přístup lékařů vůči používání moderních technologií a zařazení digitální zdravotní péče do léčby pacientů.

Ještě více než v západní Evropě, jsou zdravotní aplikace v chytrých telefonech populární v Severní Americe. Není divu. Šetří čas a peníze, v konečném důsledku zdraví enormně vytíženým zaměstnancům, rodičům nemocných dětí i osamoceným seniorům. V dnešní zrychlené době poskytují uživatelům moderních technologií standardní zdravotnické služby zaměřené primárně na prevenci onemocnění, vzdálenou diagnostiku a léčbu nepříliš komplikovaných nemocí, nebo také komfort špičkových lékařů. Nejpoužívanější mobilní zdravotní aplikace současnosti poskytují především informace o léčivech a jejich dávkování, evidují zdravotní stav uživatele a ukládají informace do personalizované databáze, tyto umožňují sdílet s ošetřujícím lékařem, identifikují případné potíže a přivolají pomoc. Umí jednoduše změřit srdeční tep a lidskou teplotu, vysvětlit působení léků. A zároveň být tou nejmenší profesionální laboratoří a lékařskou ordinací, které lze schovat do lidské dlaně.

Chytré aplikace

Micromedex Drug Information je jednoduchá farmaceutická mobilní aplikace. Umožňuje vyhledat název konkrétního léku, zjistit, jak ho užívat a seznámit se s případnými vedlejšími účinky. Funguje i reverzně, podle typu potíží lze najít doporučení vhodných léků, počínaje běžnou chřipkou až po boj s parazity. Micromedex Drug Information jde do hloubky, zároveň není komplikovaný. Každý uživatel může rychle najít to, co hledá, ať se jedná o správné dávkování léčiv nebo zdravotnická doporučení.

Dalším podobným příkladem jsou aplikace Epocrates, Johns Hopkins ABX Guide, Medscape a MediSafe. Epocrates svým uživatelům nabízí rozsáhlou databázi informací o léčivech na předpis a jejich vedlejších účincích. Navíc jim ale dovoluje kontaktovat výrobce léku, najít lékárnu, která ho má naskladněný nebo zjistit, jestli je hrazený v rámci pojištění. Podobně díky Johns Hopkins ABX Guide uživatel vyhledá informace o lécích (doporučeném dávkování, vedlejších účincích a dalších omezeních souvisejících s jejich užíváním, včetně rad, zdali je tento lék vhodný pro jeho životní styl) a informace o léčebných postupech týkajících se různých onemocnění. Medscape kromě informací o léčivech obsahuje také databázi lékařů s možností vyhledávání. MediSafe ocení především rodiče, senioři a chroničtí zapomnětlivci – díky ní si budou vést detailní přehled o užívaných lécích, sdílet upozornění o dávkování a další informace se svými nejbližšími.

Stále větší oblibě se těší CareZone, personalizovaná mobilní zdravotní aplikace. Kromě seznamu užívaných léků a jejich dávkování lze dokumentovat symptomy onemocnění, tyto následně sdílet s praktickým lékařem. Obsahuje také individuální zdravotní tipy, jejím prostřednictvím lze vytvářet úkoly a ukládat důležité dokumenty. Majitel chytrého telefonu ovšem nemusí být ani nemocný, ani hypochondr, aby používal MyChart – zdravotní záznamy v telefonu. Jejich prostřednictvím kdykoli a kdekoli rychle zjistí, která očkování kdy absolvoval, kdy naposledy navštívil lékaře a jaké léky by měl užívat. MyChart lze použít i pro komunikaci s ošetřujícím lékařem nebo medicínským zařízením, pro posílání dotazů a sjednání si návštěvy. A pokud si chce sjednat ošetření u lékaře bez zdlouhavé komunikace s personálem na recepcích zdravotních zařízení, může použít také další alternativu, rezervační on-line systém ZocDoc. Tato jednoduchá aplikace najde lékaře v nejbližším okolí, včetně informací (doporučení) od ostatních uživatelů, zajistí termín ošetření a nastaví připomenutí do kalendáře.

Významnou součástí života lidí ve vyspělých krajinách jsou aplikace podporující zdravý životní styl a snížení obezity. Cholesterol Tracker poskytuje detailní přehled a kompletní řízení zdravotního stavu člověka. TactioHealth umožňuje zaznamenávat a sledovat krevní tlak, glukózu, hmotnost, tělesný tuk, energetický příjem a výdej (počet kroků), tedy celkový zdravotní stav člověka. HeartRate díky kameře na chytrém telefonu bleskově změří srdeční tep pacientům s kardiovaskulárním onemocněním, studentům před zkouškou nebo běžcům. Mezi další mobilní zdravotní aplikace pro prevenci onemocnění, patří Skin-Vision a GlassesOff. Zatímco Skin-Vision dokáže upozornit na rakovinu kůže, GlassesOff prověří zrak a zlepší případné vady prostřednictvím specializovaných každodenních cvičení.

Inspiraci pro české vývojáře může představovat Doximity, kombinaci mobilní a webové platformy určené pouze pro pracovníky z oblasti zdravotnictví. Zdroj: Doximity

Především pro lékaře, studenty medicíny a zdravotnické profesionály je určena aplikace UpToDate. Poskytuje informace o novinkách, paralelně umožňuje tematické vyhledávání informací o konkrétních tématech, jejich označení a zasílání na e-mail nebo diskusi s dalšími odborníky. Dalším obdobným příkladem je Omnio, jenž jako zajímavý zdroj přelomových novinek a výsledků výzkumu slouží jak profesionálům, tak pacientům hledajícím inovativní možnosti léčby více či méně komplikovaných onemocnění. Nejrozšířenější síť profesionálů v oblasti zdravotnictví zastupuje ve Spojených státech Doximity. Jedná se o kombinaci mobilní a webové platformy, která svým uživatelům nabízí zabezpečenou komunikaci (podle standardů HIPPA), elektronické faxování, přehled o vybraných novinkách z oblasti medicíny, zároveň systém plánování a řízení kariéry.

Zatímco používání mobilních zdravotních aplikací umožňuje bezprostřední kontakt mezi pacientem a lékařem kdekoli a kdykoli, snižuje náklady na běžnou zdravotní péči, nelze popřít, že s sebou přináší také mnohá rizika. Počínaje úzkým zaměřením pouze na uživatele chytrých telefonů přes kolísavou kvalitu zdravotní péče na dálku až po nejvýznamnější riziko související s narušením ochrany dat a soukromí pacientů.

Trikordéry pro pozemšťany

Takzvaný Trikordér znají bezesporu všichni skalní příznivci známého amerického science-fiction seriálu Star Trek. Jedná se o univerzální příruční multifunkční zařízení, které slouží k rychlému získávání, analýze a ukládání třech typů dat (geologických, biologických a meteorologických). Zároveň o technologii, sekterou se možná potkáme i v naší realitě. Ve Spojených státech byla vyhlášena globální soutěž Qualcomm Tricorder XPRIZE, která běží od roku 2011. Jeden z deseti finalistů, kterému se nakonec podaří vytvořit trikordér pro obyvatele planety Země, může počítat s hlavní výhrou sedm milionů dolarů. Ve Star Treku byl trikordér kromě inženýrských účelů hojně využíván jako specializovaný medicínský přístroj. Chytré telefony se s jedinečnými schopnostmi a stoupající technologickou vyspělostí k jeho dokonalosti přibližují razantním tempem, stejně tak jako variabilitou jejich využití. O rostoucí masové výrobě a penetraci, cenové dostupnosti a pokrytí digitálním signálem nemluvě.

Mezi nejpoužívanější nástroje ve vědě, průmyslu a medicíně patří mikroskop. Jako jeho alternativu lze použít v chytrých telefonech pokročilé optické senzory. Tyto jsou natolik dokonalé, že dokážou bez problémů zobrazit jednotlivé virové částice. Vytvoření vyspělých optických mikroskopů a zobrazovacích technik, které jsou integrovány přímo v telefonu, je důležité pro telemedicínu (telepatologie, vzdálená diagnostika), mobilní zdravotnické aplikace, monitorovací a POCT aplikace (angl. Point of Care Testing – systém měření a testů v místě péče o pacienty). Tyto technologie přitom musí být jednoduché a zároveň 100% spolehlivé, zajišťovat správné a přesné měření, na kterých je závislá probíhající nebo budoucí léčba pacienta.

Podle profesora Aydogana Ozcana z kalifornské univerzity UCLA se pohled vývojářů soustředí především na vývoj mikroskopů bez použití čoček, analýzu krve a krevního obrazu (cytometrie), monitorování srdečního rytmu, odhalování alergenů, bakterií a virů, elektrochemickou detekci parazitů, diagnostiku infekčních nemocí, monitorování chronických pacientů (například testy na výskyt bílkovin nebo cholesterolu v krvi), stanovení očních vad a zjišťování očního zákalu. V mnohých z těchto aplikací je důležitá sofistikovaná příprava vzorků pomocí mikrofluidních zařízení (umožňují manipulaci s kapalnými vzorky v mikroměřítku, provádění chemických interakcí a procesů). Tyto představují klíčový prvek pro úspěšné použití mobilního telefonu jakožto měřící a diagnostické platformy neboli jednoduše řečeno, profesionální biomedicínské laboratoře. Vytvoření cenově dostupných a přesto účinných mikro a nanozobrazovacích rozhraní na mobilním telefonu, případně použití částí mobilních telefonů jako CMOS snímacích čipů (skládajících se z milionů či až desítek milionů jednotlivých buněk, z nichž každá dokáže registrovat světlo a vyhodnocovat jeho intenzitu), může měřit, testovat a nalézat řešení v reálném čase přímo v terénu.

Pro některé z těchto aplikací je nutné mobilní telefon dovybavit speciálně navrženým kouskem hardwaru. Tento zprostředkuje kontakt se zkoumaným (snímaným) materiálem a vzorkem. Cena takového přídavného zařízení je zpravidla nižší, než cena samotného chytrého telefonu. Například pro sledování cholesterolu v krvi můžet použít již zmíněné zdravotní mobilní aplikace jako Cholesterol Tracker a TactioHealth, které „pouze“ sledují a vyhodnocují data získaná na jiném zařízení. Nebo vyzkoušíte smartCARD, technologii vyvinutou na Cornellově univerzitě ve Spojených státech – unikátní software a hardware, jež lze nasadit na kameru chytrého telefonu. SmartCARD umožňuje číst speciální testovací proužky, na které se aplikuje lidská krev, pot nebo sliny. Celý test trvá přibližně minutu.

Technologie smartCARD opticky detekuje biomarkery v kapce krve, potu nebo ve slinách. Zdroj: Cornell University

Klíčovým prvkem mobilních telefonů je samotná výpočetní kapacita, která z něj vytváří přenosný superpočítač. Paralelně se zvyšuje kapacita datového přenosu. Tato umožňuje zpracování dat na vzdálených serverech v reálném čase. Zatímco přenosové rychlosti se neustále zvyšují, cena datového přenosu celosvětově klesá. Masivní rozšíření sítě mobilních zobrazovacích zařízení, mikroanalytických systémů a diagnostických nástrojů, neustále rostoucí databázi nových informací a jejich vytěžování může díky jejich inovativnímu použití vést k revolučním změnám v medicíně, biologii a ekologii. Vědci by například mohli být schopni sledovat evoluci patogenních organismů, jejich šíření a díky tomu lépe předcházet epidemiím v rozvojových i vyspělých zemích.

Penetrace těchto technologií bude nicméně vyžadovat vyspělé strojové učení a umělou inteligenci, které dokážou takové množství dat vůbec zpracovat. Neustálý rozvoj hardwaru pohání rozvoj softwaru. Nicméně, neustálá změna a vývoj (nejen) medicínských měřicích a testovacích mobilních zařízení představuje problém pro jejich standardizaci. Obzvlášť v medicíně, pro kterou jsou standardy velmi důležité. Povolení jakéhokoli medicínského zařízení podléhá státním schvalovacím úřadům (například ve Spojených státech Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv FDA nebo u nás Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv SÚKL). Tento proces je nejen finančně náročný, ale obvykle také zdlouhavý. Přitom několikaleté čekání na povolení nyní inovativní technologie může v konečném důsledku paradoxně zapříčinit její zastarávání, a tím snížit nebo zcela omezit možnosti využití.

Laboratoř v čipu

Chytré telefony poskytují mnoho způsobů, jak inovativně využít sadu senzorů (kamera, akcelerometr, GPS apod.), které jsou v nich již integrované. Na určitý typ aplikací – jako například měření koncentrací glukózy a cholesterolu v krvi – ovšem nestačí ani tato technologická sada. K chytrému telefonu je potřebné doplnit přídavné zařízení, které zajistí nějaký typ chemické interakce. Takové zařízení musí být zároveň dostatečné malé, aby bylo přenosné. Tento problém řeší technologie lab-on-a-chip (zkráceně LOC). Tato se snaží procesy běžně prováděné v chemických nebo biologických laboratořích integrovat do velmi malého prostoru srovnatelného s čipy používanými v elektrotechnice a elektronice.

Pro technology představuje velkou výzvu. Zatímco v obyčejných čipech se manipuluje s elektrony (elektrickým proudem a napětím), v technologii lab-on-a-chip je potřeba umět pracovat pracovat v malém prostoru s molekulami. Často to obnáší například manipulaci a transport kapalných vzorků určených k analýze biologických roztoků (krvi, slin, moče apod.). Tedy nevyhnutelně přítomnost záklopek, přepínačů a mikrofluidních kanálků, kterými by proudila analyzovaná kapalina nebo chemická činidla, jež vyvolávají požadované chemické reakce.

V současnosti je možné integrovat řádově stovky takových prvků na jednom čipu a lze využít řady technologií k jejich výrobě. Zpravidla se jedná o metody subtraktivní výroby (angl. subtractive manufactoring), tedy výrobní postup, kdy se materiál odebírá nejčastěji pomocí frézky prostřednictvím počítačově řízeného obrábění (CNC). Mezi další způsoby, jak lze materiál s dostatečnou přesností odebírat, patří například řezání laserem nebo pomocí ultrazvuku. V posledních letech došlo k značnému vývoji také v oblasti aditivní výroby (angl. additive manufactoring). Lab-on-a-chip přístroje je tak možné vyrábět pomocí metod stereolitografie (zkráceně SLA nebo SL), kdy se pomocí optické masky promítá požadovaný tvar do vrstvy monomeru, ze kterého vznikne tenká vrstvička polymeru. Celé zařízení se tak vytvoří stupňovaným ukládáním jednotlivých vrstev jedné na druhou.

Pro vývoj a rychlé prototypování (angl. rapid prototyping) lab-on-a-chip zařízení je 3D tisk klíčový. Tento ale v současnosti pořád naráží na kvalitu prostorového rozlišení, což se v budoucnu pravděpodobně změní. Oproti klasickému laboratornímu zpracování vzorků přináší technologie lab-on-a-chip řadu výhod. Patří mezi ně spotřeba velmi malého množství vzorku, rychlejší zpracování, vyšší efektivita, citlivost, přenosnost a nižší cena. Díky zmíněným výhodám se tato technologie začíná uplatňovat v řadě odvětví, především v medicíně. Největší použití se nabízí v oblasti vývoje léčiv, konkrétně při stanovení biomarkerů, což jsou charakteristiky (nejčastěji molekulární) nesoucí informaci o biologickém stavu organismu (normálním, patologickém nebo ovlivněném léčivy). Lab-on-a-chip zařízení nabízí možnost převést analogový chemický nebo biologický signál na sérii digitálních ano–ne bitů. Tyto umožní zjistit, jestli hodnota konkrétního biomarkeru ve vzorku překročila určitou koncentraci.

Chytrá umělá játra

Nabízí se ale také další možnosti využití. Například předtím, než se vyvíjené léky použijí na lidech, je potřebné je testovat v modelových systémech. Více než dvě třetiny finančních nákladů padnou na klinické zkoušky prováděné na lidech. V této fázi se nejčastěji zjistí nežádoucí vedlejší účinky, které mohou znemožnit uvedení léčiva na trh. To vede k obrovské finanční ztrátě, jež je odhalena v mnohem pozdější fázi, než tomu bývá v technologických startupech a firmách. Přitom vývoj léku stojí více než miliardu dolarů. Proto je velmi důležité odkrýt možné problémy (nežádoucí vedlejší účinky jako například toxicitu) v méně nákladné preklinické části vývoje léku. Ta se opírá převážně o testy na buněčných kulturách a zvířatech. Obě tyto formy testování mají svoje nevýhody. Buněčné kultury pěstované v Petriho misce nemohou nikdy postihnout a reprezentovat složitost celého organismu.

Mikroskopická umělá játra z dílny napodobují tvorbu buněk a detoxikační schopnosti skutečných jater. Zdroj: University Pittsburgh

Testování léku na zvířatech je stále pouze na úrovni hypotéz – to, co funguje ve zvířecím organismu, může a nemusí mít stejný účinek i na lidech. Nejsou výjimkou ani případy, kdy léky úspěšně testované na zvířatech, vedly paradoxně ke zvýšení úmrtnosti prvních pacientů. Zde se otevírá možnost použití lab-on-a-chip technologie. S její pomocí lze vytvářet 3D struktury pro růst lidských buněk, které mnohem věrněji reprezentují situaci v lidských orgánech. Hovoříme přitom o technologii nazývané organ-on-a-chip (zkráceně OOC). V současnosti se věnuje hodně pozornosti použití technologií pro plnohodnotnou náhradu lidských orgánů. Nejpravděpodobnější oblastí, kde se budeme moci v následujících letech dočkat velkého pokroku, je vývoj umělých plic. Současné technologie umožňují vytvoření mikroskopických kanálků z biokompatibilního materiálu. Jimi proudí vzduch a krev těsně vedle sebe tak, aby došlo k efektivnímu okysličení. Umělé plíce by tak mohly celosvětově pomoct alespoň části z téměř čtvrt miliardy lidí, kteří trpí nevyléčitelnou plicní chorobou, z nichž ročně zemře přibližně tři miliony nemocných (údaje podle World Health Organization). Dalším problémem, který by bylo možné vyřešit s pomocí organs-on-a-chip technologie, je onemocnění jater. Jenom v Evropě a Spojených státech bojuje s nemoc nemocnými játry 60 milionů pacientů (údaje podle HEPAMAP a American Liver Foundation).

Obrovský potenciál lab-on-a-chip spočívá v tom, že vytváří rozhraní mezi analogovým chemickým a biologickým světem a digitálním elektronickým světem. Masový nástup této technologie ovšem není na programu dne, lze ho očekávat až po vyřešení problémů s integrací mechanických zařízení typu pump, procesorů a různých detektorů na samotném čipu. Jejich řešení je předmětem intenzivního výzkumu a vývoje, který možná povede nejen k vytvoření dokonalých náhrad lidských orgánů, ale také skutečného zařízení typu trikordéru, jak jej známe ze Star Treku.


Článek byl v tištěné podobě publikován v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 12/15.

3D tisk, kam se podíváš

Jak rychle a za optimální cenu vyrobit produkt na míru i pro toho nejnáročnějšího zákazníka? Ať se jedná o cukr do kávy, palivovou trysku motoru letadla nebo o několikapatrový mrakodrap? Odpovědí jsou dvě slova – 3D tisk.

3D Print E3D tisk čekal na svůj úspěch bezmála třicet let a nyní se zaslouženě dostává stále více do popředí. Mezi jeho přednosti patří flexibilita, schopnost přizpůsobit se jedinečným požadavkům zákazníků, rychlost, s jakou lze díky němu produkty vytvářet a šetrná práce s materiálem. Významně zjednodušuje dodavatelské řetězce, přibližuje výrobce ke koncovému zákazníkovi. K rozvoji 3D tisku nyní významně přispívá vzestup oborů jako aditivní výroba (additive manufactoring), rychlé prototypování (rapid prototyping), design, programování, robotika, zpracování polymerů a metalurgie. Akceleruje dění v leteckém průmyslu, biotechnologiích a nanotechnologiích. Je jedním z technologicky a ekonomicky nejrychleji rostoucích sektorů.

První 3D tiskárny byly poprvé navrženy a uvedeny na trh na konci osmdesátých let minulého století v USA. Zde doposud sídlí hned několik lídrů v oblasti 3D tisku. Patří mezi ně v první řadě výrobce 3D software Autodesk, který na jaře 2014 představil otevřenou platformu pro 3D tisk Spark a ve stejném roce uvedl na trh vlastní 3D tiskárnu Ember. Intel ukázal svoji první 3D tiskárnu používající technologii FDM (Fused Deposition Modeling) teprve na začátku letošního srpna. Vytvořil ji ve spolupráci s čínským startupem mostfun, jehož název nese také nová 3D tiskárna a zájem o ní úspěšně otestoval prostřednictvím kampaně na Kickstarteru. První tiskárny obdrží donátoři tohoto projektu již letos v prosinci.

K významným lídrům na trhu 3D tisku patří také americko-izraelský výrobce 3D vybavení a materiálů Stratasys, který před dvěma lety koupil oblíbeného výrobce open source 3D tiskáren MakerBot. Mezi jeho nejnovější akvizice patří také společnosti Solid Concepts a Harvest Technologies. Seznam dále doplňují revoluční projekt RepRap (první nízkonákladová 3D tiskárna, která dokázala zkopírovat sama sebe) a další američtí hráči na trhu 3D tisku, společnosti 3D Systems, Aleph Objects, Arcam AB, ElectroloomExOne, Organovo, Solidscape, SpaceX a další.

Svůj prostor si ale zaslouží také zástupci z Evropy. Největší počet světově významných společností v oblast 3D technologií najdete bezpochyby v Německu. Jejich produkty jsou určeny převážně pro průmyslovou výrobu. Patří mezi ně specialista pro medicínskou techniku, prototypování a aditivní výrobu Alphaform, dále výrobce inovativních zařízení pro 3D tisk EnvisionTEC, výrobce zařízení pro 3D tisk kovových dílů SLM Solutions a Voxel8 s průmyslovou tiskárnou Voxeljet. Mezi další globálně známé západoevropské společnosti lze zařadit nizozemský Dus Architecs a Ultimaker, lucemburskou Artec Group, belgický Materialise, dánský Shapeways, francouzský Sculpteo a britský Renishaw.

Řečí čísel

Podle IDTechEx stoupl počet prodaných 3D tiskáren v roce 2014 meziročně o polovinu (48 %), v oblasti 3D materiálů byl zaznamenán růst přibližně o třetinu (32 %). Na závěr minulého roku poradenská firma Gartner avizovala, že ve srovnání s rokem 2014 se letos celosvětové prodeje 3D tiskáren zdvojnásobí a koncoví zákaznici za 3D tiskárny zaplatí přibližně 1,6 miliardy dolarů. Tento trend by měl pokračovat až do roku 2018, kdy globální tržby z 3D tiskáren dosáhnou 13,4 miliardy dolarů. Nejčerstvější odhady vývoje trhu ze závěru srpna od konzultační společnosti A.T. Kearney jsou ovšem mírnější. Do roku 2020 očekávají v odvětví 3D tisku „pouze“ 25% meziroční růst, v roce 2018 celosvětové prodeje ve výši 11 miliard dolarů a v roce 2020 17,2 miliardy dolarů.

Mimochodem, ještě před dvěma lety Gartner odhadoval, že v roce 2016 bude tržní cena 3D tiskáren nižší než cena osobního počítače. Tato domněnka nebyla zcela správná, respektive naplnila se již dříve. Základní stavebnici 3D tiskárny dnes pořídíte od 11 000 Kč, za designovou 3D tiskárnu se dvojím extruderem zaplatíte zhruba 35 000 Kč. Pokud máte zájem o profesionální 3D tiskárnu, počítejte s několikanásobnou cenou, dolní hranice zde začíná na 85 000 Kč. S ohledem na široké a variabilní produktové spektrum, rozvoj technologií a příznivé ceny tak nelze pochybovat o tom, že 3D tiskárny míří plnou rychlostí nejen do specializovaných 3D laboratoří, podniků a dalších institucí, ale také do domácností. Přímo jako samostatný hardware nebo zprostředkovaně v podobě produktů vytvořených 3D tiskem.

O oblast 3D tisku se vehementně zajímá také Amazon. Již v uplynulém roce tento internetový obchod díky partnerskému projektu s 3DLT úspěšně otestoval prodej designérských šperků a dalších produktů vytvořených pomocí 3D tisku. Na začátku letošního roku zveřejnil Amazon svůj záměr zpřístupnit 3D technologie masám. Ovšem ne prodejem 3D tiskáren, ale výrobou produktů prostřednictvím vlastních zařízení. Koncoví zákazníci by tak mohli dostat produkt, který by co nejpřesněji odpovídal jejich požadavkům, zhotovený a doručený za kratší dobu, než tomu bylo doposud. Zároveň Amazon zredukuje skladové prostory. Toto rozhodnutí není překvapující a lze očekávat, že v budoucnu výrazně ovlivní strategii dalších online obchodů.

3D tisk, kam se podíváš

V současné době nachází 3D tisk svoje uplatnění především v leteckém, stavebním a strojírenském průmyslu a zdravotnictví. Pro konkrétnější představu, v leteckém průmyslu slouží k prototypování proudových motorů a následně ke schvalování výroby jednotlivých komponent (například palivových trysek), v automobilovém průmyslu pomáhá při tvorbě designu podvozků automobilů nebo při výrobě speciálních součástek spalovacích motorů.

3D technologie si postupně podmaňují nejen ryze technické obory, ale také medicínu. Zde přináší úplně nové metody pro lékaře, častokrát skokově urychlují a usnadňují doposud komplikovanou léčbu pacientů. Mezi klíčové oblasti využití 3D technologií ve zdravotní péči patří v současné době zejména vytváření implantátů, zubních náhrad, dentální chirurgie, personalizovaná protetika, zhotovování kompenzačních pomůcek a různých nástrojů pro rekonstrukční chirurgii. Důležitou roli sehrává 3D tisk v medicínském modelování, při výrobě výukových modelů a individualizované předoperační přípravě pomocí virtuálního operačního plánování. V oblasti 3D biotisku umožňuje 3D tisk generování prostorově kontrolovaného rozmístění buněk, přičemž buněčné funkce a životaschopnost jsou zachovány uvnitř nosné konstrukce. V neposlední řadě nachází své uplatnění také v rámci personifikace farmakologické péče a 3D tisku léčiv. V polovině srpna 2015 posvětil americký úřad schvalující potraviny a léčiva U.S. Food and Drug Administration 3D tisk léku Spritam určeného pro epileptiky, který vyrábí společnost Aprecia Pharmaceuticals.

Je libo cukříček od 3D Systems ChefJet to bez problémů zařídí.

Pokud patříte mezi gurmány, určitě vás zaujme zmínka o jídle tištěném prostřednictvím 3D tiskáren. Pro milovníky čokolády je určen Choc Creator 2.0 Plus, jež navazuje na předchozí verze tiskáren od britské společnosti Choc Edge. Na začátku letošního roku prezentovala 3D tiskárny cukrovinek také americká firma 3D Systems. Jejich výrobky, jednobarevná (ChefJet) nebo různobarevná (ChefJet Pro) cukrátka různých příchutí vytvářená z práškového cukru, zaujala návštěvníky losangeleského CES 2015. Nově si díky španělské firmě Natural Machines a jejich 3D tiskárně Foodini můžete vytvářet slané nebo sladké pokrmy, a to z čerstvých surovin připravených před tiskem. Je otázkou, kdy se tyto přístroje objeví i u nás a diskuse o jimi vytvářených produktech zaplní stránky vášnivých foodblogerů.

Pokud se naplní vize amerického startupu Electroloom, v blízké budoucnosti by si lidé mohli prostřednictvím 3D tisku vytvářet díky digitálním technologiím vlastní oblečení. Nyní není žádným překvapením, když nosí šperky vytvořené 3D tiskárnou. Zatímco v poslední dekádě šperkaři používali 3D tisk při aditivním modelování a mikrofúzních procesech, nyní těží ze zpracovávání drahých kovů (zlata a stříbra) používaných při výrobě tištěné elektroniky nebo zdravotnických implantátů. V České republice byly šperky zhotovené prostřednictvím 3D tisku představeny na Designbloku v roce 2012. Jejich tvůrci, šperkařka Markéta Richterová a designér Zbyněk Krulich ze studia blueberries, na začátku následujícího roku vyhráli kategorii Designér šperku roku v soutěži Czech Grand Design Awards 2012.

Běžný spotřebitel se tak už i u nás mohl setkat s 3D šperkem vyrobeným z polymerové hmoty, jehož cena není nijak závratná. Minimálně ne čtvrt milionu dolarů, což je hodnota prstenu vytvořeného prostřednictvím 3D tisku, který na začátku minulého roku představila inovativní klenotnická firma American Pearl. Jednalo se o jeden z prvních tímto způsobem vytvořených šperků z dílny prestižního klenotnictví. Výrobce při jeho výrobě zohledňoval specifické požadavky zákazníka a současně zdaleka nezatěžoval jeho rozpočet natolik, jako produkt ze stejných komponentů od prominentních konkurentů. Zveřejnění této zprávy vehementně upozornilo na doposud nevytěženou tržní niku, která nyní tvoří jednu z nejlukrativnějších oblastí 3D tisku. V roce 2014 měl sektor 3D tisku v oblasti šperků hodnotu půl miliardy dolarů, v příštích pěti letech se očekává jeho růst až o 30 %.

Navrhnout a vytisknout šperk může někomu připadat snadné. Co třeba postavit tímto způsobem dům na přání? V dubnu 2014 se to podařilo čínské společnosti WinSun Decoration Design Engineering. Aby tato novinka byla pro světová média ještě přitažlivější, nejednalo se pouze o jeden dům. Obří 3D tiskárna vytvořila v průběhu 24 hodin celkem deset domů z prefabrikovaných panelů měřících 10 × 6,6 metru, které do sebe vzájemně zapadaly. Každý z domů byl vytvořen tak, aby po postavení základních dílů mohly být doplněny instalatérské práce, elektroinstalace a zateplování. Příprava na tuto jednodenní akci zabrala WinSun celkem dvanáct let. V březnu 2015 její výkon překonala další čínská společnost Broad Sustainable Building. Té se podařil husarský kousek, postavit s pomocí 3D tisku mrakodrap tempem tři patra za den. Při stavbě budovy o finálních 57 patrech využila modulární metodu konstrukce, celkem 2 736 dílů vytvářených v průběhu čtyř a půl měsíce. Poskládat z nich mrakodrap ze skla a oceli nakonec trvalo devatenáct dní.

Využití 3D tisku ve stavebnictví není science-fiction.

Podobné megalomanské výkony nejsou pouhou snahou předvést něco nového, jak by se mohlo na první pohled zdát. Průmyslový odpad ze zbořených budov poškozuje životní prostředí. 3D tisk umožňuje recyklovat stavební odpady a přeměnit je na nové stavební materiály. Nezanedbatelnou je samozřejmě i otázka času a výrazného snížení nákladů na výstavbu. Nemluvě o otevření nového prostoru pro design. Dokazuje i projekt mostu Dragon King Kong Bridge z dílny dánského architektonického studia NEXT Architects. Stavba této nové architektonické dominanty čínského města Čchang-ša začala v roce 2014. Termín jejího dokončení zatím nebyl zveřejněn.

Inovace na čtvrtou

Významné zdroje méně medializovaných, přesto průlomových inovací přinášejí vývoj 3D technologií pro armádní účely. K dalším patří spolupráce průmyslových lídrů s vědeckými institucemi, například spojení amerických společností Autodesk, Stratasys a MIT při vytváření 3D tiskových aplikací, které by mohly najít své uplatnění jak v domácích spotřebičích, tak v medicíně. Uplatnění 3D tisku nejen v průmyslu a vědě, ale také v domácnostech běžných spotřebitelů by v budoucnu mohla urychlit rostoucí počítačová inteligence, používání internetu, sociálních médií a moderních technologií vůbec.

Již dnes není pochyb o tom, že se jedná o odvětví, které významně akceleruje rozvoj dalších průmyslových sektorů, umožní léčbu nemocí a zlepší kvalitu života mnoha lidí. Na druhou stranu s sebou přináší množství otázek. Kvůli 3D tisku ztratí v nejbližší budoucnosti v průmyslové výrobě význam některé pracovní pozice, usnadní se kopírování značkových produktů nebo výroba zbraní podomácku. Teprve použití 3D technologií v praxi ukáže, jak si s těmito otázkami lidstvo poradí, zdali je přijme jako neřešitelný problém, nebo výzvu. I zde bude platit známé „kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody“.


Rozšířená verze článku byla publikována v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 10/15.

Riskantní IT byznys

Technologie nejsou pouze hardware a software. Představují mnohem širší síť produktů, služeb a procesů vyžadujících neustálé investice. Jak je ovládnout a nenechat se jimi ovládat? Kdy a do čeho investovat? Optimalizovat IT investice pomůže kvalitní řízení aplikačního portfolia.

Burning Computer Manager Small

Ve všech moderních firmách, po­čínaje korporacemi a konče malými a rozvíjejícími se společnosti, mají IT oddělení dvě hlavní funkce: taktickou a strategickou. Zatímco taktickým úkolem je pomáhat provozovat byznys, strategickým úkolem by měla být neustálá transformace podnikání. Podmiňovací způsob zde není použitý náhodně. Většina firem se v IT oblasti soustřeďuje primárně na taktické úkoly, ty strategické často řeší ad hoc, na poslední chvíli, nebo dokonce „když už hoří“ a s pomocí excelových tabulek.

Přitom jedním z hlavních rozdílů mezi úspěšnými a ztrátovými společnostmi je poměr času, který věnují provozu nebo transformaci svého podnikání. Samozřejmě pokud chce IT oddělení získat rozhodující hlas při řízení společnosti, musí ukázat, jak na technologiích vydělávat, nejen si peníze brát nebo (v tom nejhorším možném případě) i prodělávat. Není neobvyklé, že IT projekty trvají příliš dlouho, jsou nákladné, mnohdy plné chyb a nedosahují požadovaných obchodních cílů, pro které byly navržené.

Řízení IT portfolia je složitý proces, jenž vyžaduje soubor podrobných postupů, které probíhají nepřetržitě a vzájemně. Jejich cílem je usnadnit řízení portfolia prostřednictvím rozhodování, výběru, stanovení priorit, saldování, realizace úkolů, získávání benefitů a zpětné vazby z výsledků pro neustálé zlepšování procesů. Jen zlomek firem, nemluvě o IT odděleních, má vždy dostatečné zdroje pro uspokojení všech svých potřeb. A nutno dodat, že i v těch nejlepších časech růstu. Markantnější je to samozřejmě v době stagnace nebo úpadku, o krizi nemluvě. Různá oddělení společností paralelně vyvíjejí tlak na vedení, jež se potýká s otázkou, jak zajistit, že budou schválené a financované právě ty projekty, které budou poskytovat nejvyšší hodnotu. Účelné rozdělová­ní zdrojů vyžaduje nastavení priorit procesů a argumenty, které podpoří rozhodování vedení (nejen) při rozdě­lování finančních prostředků.

Zaměření na APM

Mnoho společností nahromadilo v průběhu posledních let nesčetné množství aplikací, jež jsou těžkopádné, nefunkční nebo z různých jiných důvodů dále nepoužitelné. Řízení aplikačního portfolia (Application Portfolio Management, APM) jim může pomoci optimalizovat plánování IT investice.

APM by mělo sledovat obchodní hodnotu, technickou kvalitu a náklady, které jsou spojeny s fungováním produkčních kódů. Řízení aplikač­ního portfolia dnes představuje pro IT manažery nezbytnost. Dává jim odpovědi na otázky, zdali jsou použí­vané aplikace v dobré technologické kondici a podporují obchodní strategii společnosti, jak nákladný je jejich vý­voj, testování, provozování, zlepšování a udržování, nebo naopak jaká rizika můžou představovat pro obchod, a koneckonců, zdali má smysl do nich investovat nebo je z provozu vyřadit.

Vydaje na IT

Obměna technologií v praxi

Podívejme se nyní díky IT architektu Jiřímu Noskovi na praktický příklad z české firmy, jež je součástí nadná­rodní korporace. Ta po mnoha letech úspěšného budování technologické infrastruktury a nasazování aplikací jak v mateřské, tak v dceřiných společ­ nostech začala v roce 2005 intenzivněji řešit otázku optimální obnovy technologického prostředí s ohledem na životní cyklus. Cílem bylo eliminovat omezení prostředí postaveného převážně ještě na Windows 2000 při nasazování nových aplikací a současně získat konkurenční výhodu v prostředí s co nejdelší životností. IT oddělení se proto rozhodlo hledat strategii, která by společ­nosti pomohla snížit náklady na obměnu celého prostředí s více než 10 000 stanicemi, 500 severy a 350 aplikacemi. Současně se blížila doba nutné obměny poloviny stanice a serverů a také se plánovalo stěhování do nové budovy. Všechny tyto faktory vzájemně souvisely a poskytovaly dostatečný argument pro podporu těchto změn i u vedení společnosti.

Nicméně problémem velkých společností při podobných akcích je nejen doba potřebná na migraci celého prostředí, ale i doba nutná na přípravu a otestování všech aplikací. Ta s jejich počtem neúměrně roste. Toto vše pak významně zkracuje efektivní dobu použitelnosti takového prostředí, ať už s ohledem na podporu dodavatelů softwaru nebo hardwaru. K řešení nakonec přispěla výjimeč­ná příležitost podílet se společně s Microsoftem na přípravě nového OS Windows Vista. Příprava prostředí šla i přes problémy danými novou architekturou a zabezpečením poměrně rychle. V průběhu jednoho roku bylo připraveno prostředí s kompletní stanicí. Zatímco korporace testovala a plánovala další kroky, Microsoft v té době připravoval uvedení Windows Vista na trh. Následně dělilo společnost od pilotního nasazení projektu s B2B uživateli pouze několik týdnů čekání na finalizaci češtiny.

Plošné nasazení vyžadovalo půlroční přípravu všech instalací aplikací a jejich otestování s uživateli. Ve stejné době bylo nutné vyřešit způsob nasazení přibližně 10 % nekompatibilních, avšak pro byznys nezbytných aplikací a otázky částí aplikací, které sice byly v novém operačním systému plně funkční, ale nebyla k nim ze strany dodavatelů ve spojení s Windows Vista ještě poskytována podpora. Vše se zdárně vyvíjelo, podporováno ze strany uživatelů velkým zájmem o nové prostředí. O vydařenosti Windows Vista se tehdy nepochybovalo a vedení IT do implementace šlo s tím, že do plošného nasazení bude vše správné fungovat, a s představou, že jsou na začátku životního cyklu prostředí s perspektivou podpory deseti let.

Nekončící boj

Příběh obměny technologické infrastruktury zdaleka nekončí. Naopak, dochází ke změně směru dalšího vývoje – rozhodnutí projekt přerušit a využít všech zkušeností k vybudování společného globálního prostředí v rámci celoevropské skupiny, kam patřila i česká společnost a její dceřiné firmy. Byla to velká výzva. Na druhou stranu to přineslo zásadní dopady do již připraveného projektu. Uživatelské prostředí se najednou rozrostlo z 10 na 60 tisíc a původní počet aplikací se ztrojná­sobil. Pro IT oddělení to znamenalo znovu od základu procházet a nově nastavit společné standardy, bezpečnost a způsoby instalace, paralelně řešit organizační změny, procesy a samotnou správu, včetně rozdílné firemní kultury. Z původního lokálního projektu se stala ohromná kontinentální sněhová koule.

Vybudovat společné základní prostředí nebylo až tak složité. Komplikace začaly s přípravou aplikací. Především jejich rozdílná schopnost pracovat v novém prostředí a řešení celého jejich životního cyklu zaměstnávaly v zahraniční centrále a v její české společnosti desítky IT specialistů. Mimořádně náročná byla rovněž migrace. Bylo potřebné pečlivě vybírat ucelené skupiny uživatelů, kteří mohli být migrováni v konkrétní okamžik, s ohledem na připravené a otestované aplikace. To vše vedlo k celkovému oddálení obměny prostředí, které se mezitím dostalo do nepodporované fáze životního cyklu. Ukončená rozšířená podpora Windows 2000 musela být nahrazena nákladnou zákaznickou podporou od firmy Microsoft. I tak ale chyběly nové bezpečnostní opravy a uživatelé začali mít se svým webovým prohlížečem na některých externích stránkách problémy. Vázla také podpora dodavatelů aplikací.

Přes ohromné úsilí probíhala migrace pomaleji, než bylo potřeba. Při závadách hardwaru vyvstal další problém. Nový hardware již nepodporoval staré verze systémů a instalací a nové prostředí nebylo možné z důvodů nepřipravených aplikací pro část uživatelů stále nasadit. IT oddělení proto muselo pro tyto případy hledat osm let staré stanice vyřazované při migracích. Mnohem kritičtější to bylo s notebooky. Do obtížné situace se dostali rovněž IT vývojáři, kteří museli neustá­le zohledňovat staré prostředí. Konečně, po sedmi letech od prvního rozhodnutí, byla v roce 2012 migrace všech uživatelů úspěšně dokončena. Bohužel s tím skončila i hlavní fáze technické podpory Windows Vista. Začal nový závod s časem a cílem vytvořit nové prostředí dříve, než skončí podpora toho současného. Co nejlevněji, samozřejmě.

A jakou největší zkušenost si z toho procesu odneslo vedení českého IT oddělení? Přes všechna zdržení a problémy s tím spojené pomohla migrace sjednotit IT v rámci celé mezinárodní skupiny a zvýšila jeho celkovou efektivitu. Zároveň upozornila na fakt, který byl zřejmý již v průběhu projektu: jak důležité je správně plánovat životní cyklus celého prostředí a především aplikací a nakolik důležitost a průběh těchto procesů ovlivňuje velikost společnosti.

Kde korporace udělala chybu?

Uvedený příklad není v IT branži nikterak ojedinělý. „Migrační a upgrade projekty často spadají do kategorie Risk, Audit, či dokonce Legal. Tím se zvyšuje jejich pravděpodobnost odsouhlasení k exekuci na úkor obchodně rozvojových projektů. Bohužel často na poslední chvíli a s výrazným dopadem na IT lidské zdroje“, potvrzuje expert na IT strategické plánování Radek Švarz.

Vedení společnosti nebo manažeři z netechnologických oddělení běžně předpokládají, že migrace aplikací nebo upgrade technologií lze zvládnout v rámci rozpočtu operační údržby. Nicméně svojí náročností mají migrace a upgrade většinou dopad do kapitálových nákladů (CAPEX) a konkurují tím rozpočtu pro rozvoj byznysu. Zá­roveň budoucí nutná migrace aplikace na nové technologie nebývá započtená do celkových nákladů vlastnictví (TCO) aplikace a závisí na metodice a parametru období pro výpočet těchto nákladů. Vedení společností se pak v případě migrací nebo upgrade soustřeďuje na hlavní systémy, jejichž náklad obnovy a údržby představuje extrémně vysoké (a tedy významné) procento nákladů do IT. V případě bank se například jedná o hlavní transakční či klientské systémy.DATAVISO Database

„Ve velké společnosti jsou stovky dalších aplikací, náklady na údržbu na každou jednotlivou drobnou z nich jsou relativně minimální. V případě technologie s končící podporou je pak ohrožena spousta těchto aplikací najednou, kde leckteré z nich vykonávají kritickou funkci, například pro reporting v rámci regulovaného odvětví. Nemluvě o tom, že aplikace používající stejné technologické platformy následně vytvářejí kumulované špičky v rizicích do stejného okamžiku,“ upozorňuje Švarz. Tato špička je podporovaná obvyklou tendencí jednotlivých oddělení odkládat migrace na co nejvzdálenější termín. Špička je příznakem toho, že společnost ztrácí přehled přes celé své aplikační portfolio a schopnost dlouhodobě plánovat.

Za posledních několik desítek let, ruku v ruce s rozvojem moderních technologií, společnosti celosvětově investovaly do hardwaru a softwaru nesčetné množství finančních prostředků. Tato oblast představuje jedno z nejdynamičtějších odvětví, které se rozvíjí díky přičinění lidí, přesto ho lidé mnohdy neumějí účelně a efektivně řídit. O to více se zde proto vytváří prostor a potřeba pro existenci nástrojů, jež by ve společnostech dokázaly pomoci co nejvíce automatizovaně řídit rostoucí množství používaného softwaru.

Plánované aktualizace

Analýza aplikačního portfolia (Application Portfolio Analysis, APA) je důležitá pro každý podnik, a to bez ohledu na jeho velikost, technologické prostředí nebo průmyslovou oblast. Existuje mnoho důvodů, proč tuto analýzu provádět, zároveň je ale pro firmu důležité neustále sledovat technologickou kondici používaného softwaru. Získat přehled o technologickém portfoliu vaší firmy a zjednodušit si jeho řízení můžete například pomocí platformy DATAVISO. Ta procesy automatizuje a řeší prostřednictvím plánovače infrastruktury.

Databáze, kterou DATAVISO spravuje, je unikátní i v celosvětovém měřítku. Obsahuje více než 16 000 softwarových produktů od různých výrobců. Díky tomu umí plánovač poskytovat aktuální informace o datech expirační podpory, které jsou potvrzeny přímo od dodavatelů softwaru. V současné době se DATAVISO soustředí na vytvá­ření nových partnerství se špičkovými globálními výrobci softwaru s cílem zajistit to, aby databáze zahrnovala všechny relevantní dodavatele a informace o životních cyklech softwaru.

Riskantni IT byznys A4 Connect 2015-05


Článek byl v tištěné podobě publikován v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 5/15.

Nejžhavější technologické trendy pro startupy

Chcete se vrhnout do podnikání s novým projektem? Podívejte se na oblasti, ve kterých bude v příštích letech prostor prorazit. Zjistěte, jaké technologie ovlivní rozvoj startupů a podniků, a inspirujte se i u úspěšných projektů.

I když od začátku roku již uplynuly tři měsíce, strategické technologické trendy a s nimi související investice do startupů a mladých IT společností, které stojí za to v roce 2015 sledovat, mají bezpochyby přesah do mnohem vzdálenější budoucnosti. Počítače mění náš vztah k technologiím díky jejich propojení s lidskými zkušenostmi. Chytrá zařízení katalyzují vznik nových přístupů k interakci mezi lidmi a počítači. Použití nositelných technologií otevírá nové náhledy na budoucí produkty a služby reagující na možnost využití všudypřítomných sad čidel v telefonech, oblečení, hodinkách a náramcích, které jsou součástí každodenního života. Podobně jako další významné technologické trendy ovlivňují a mění fungování podniků i společnosti jako celku.

Chytrá řešení

Chytrá zařízení rozšíří možnosti lidstva řešit situace komplexně. Prostředí těchto zařízení je vzájemně propojené, mění se jeho charakteristika a členění, překrývají se jejich vývojové plány. Chytrá zařízení stavějí na objevu velkých dat (big data), pokročilých analytických metodách, neustále probíhajících pokrocích v oblastech umělé inteligence a robotického hardwaru. Zlepšení procesorů a obrazovek chytrých zařízení a zrychlení, které zažíváme díky chytrým telefonům, způsobují, že virtuální realita není již pouhým snem počítačových nadšenců a sci-fi spisovatelů.

Robothuman

Všechny uvedené změny výrazně ovlivňují způsob, jak lidé žijí a pracují. Konkrétně jak například pečují o své zdraví prostřednictvím stále sofistikovanějších zdravotních aplikací nebo jak chytrá zařízení narušují stávající pracovní místa. Tento trend je významný, technologičtí podnikatelé a vývojáři by měli pochopit jeho dopad na společnost a využít ho. Podobně bude mít na životy lidí, běžný provoz firem a jejich podnikání stále větší dopad i technologie Internetu věcí (Internet of Things). Její rozvoj významně ovlivňují inovace a stále dokonalejší a miniaturnější zařízení, které se šíří různými segmenty.

Stále také roste význam velkých dat. Rok 2015 nebude jen o pochopení chování jednotlivých zákazníků, ale hlavně o interpretaci dat a jejich využívání co nejlepším možným způsobem ve prospěch spotřebitelů a zvýšení hodnoty podnikání na základě odezvy z on-line zkušeností. Vzestup významu velkých dat a vzrůstající množství informací na webu vytváří přímo ideální podmínky pro ty podnikatelské nápady, které umí s informacemi pracovat. Lze předpokládat, že poroste počet nových produktů a služeb, které budou na tyto potřeby (měření a interpretace dat) trhu reagovat.

Velké množství údajů o spotřebitelích bylo do nedávné doby luxusem pouze pro velké podniky. Neustálá optimalizace internetu způsobuje, že každá jednotlivá transakce bank, Facebook status nebo on-line objednávka je zaznamenána a může být měřena. Není už žádným tajemstvím, že ve skutečnosti je chování lidí díky technologiím stále více sledováno a měřeno. Informace o spotřebitelích mohou podniky využívat k monitorování klíčových nákupních vzorů a trendů, zlepšování produktů a služeb, zvýšení provozní efektivity, udržení si předních pozic na trhu, identifikaci nových zdrojů příjmů a vytváření inovací. Pro firmy se jedná o oblasti důležité v globálním i lokálním rozsahu, v téměř všech odvětvích. Nyní už i menší firmy mohou těžit z uživatelských dat pouze za zlomek nákladů. To znamená, že i menší podniky mohou soutěžit na stejné úrovni jako větší společnosti, pokud jde o ceny, sociální marketing a vztahy se zákazníky. To je skvělá zpráva pro začínající podnikatele a startupy.

Neviditelná analytika

Pokročilé, všudypřítomné a neviditelné analýzy změní aplikaci na analytický software poskytující informace o zákaznících. Lídři na trhu se přesouvají od tradičních postupů a nástrojů uceleného a efektivního přístup k práci s firemními daty (Business Intelligence) a k modelům, kde analytika přímo ovlivňuje průmysl a je neviditelná pro uživatele. Lze očekávat, že strojové učení nebude činností samou o sobě, ale součástí každé aplikace. Vzrušení kolem pokročilých analytických nástrojů roste, dokazují to i čísla z trhu, zájem klientů, fúze a akvizice. IT profesionálové musí sledovat rychlý růst a evoluci široké palety analytických technologií, kde nyní největší příležitost pro byznys představují nástroje zaměřené na sémantiku, řízení a bezpečnost.

KISSmetrics - Content Marketing Landscape

Obsahový marketing potvrdí svou důležitost. Důsledně vytvářený hodnotný obsah sdílený prostřednictvím různých on-line kanálů je jedním z nejlepších způsobů, jak mohou firmy získat důvěru spotřebitelů a upevnit svoji autoritu. Obsahový marketing přinesl zcela nový význam reklamy jak pro inzerenty, tak pro vydavatele. Tlak na vytváření kvalitního obsahu stále stoupá a brzy mu bude dominovat měření kvality obsahu. On-line reklama musí nejen informovat, ale také vzdělávat a bavit, být chytře udělána tak, aby nebyla identifikována jako spam.

YouTube, největší internetový server pro sdílení video souborů, letos v únoru oslavil deset let od svého založení. I když jeho význam v posledních letech stále více stoupá, zdaleka nedosáhl svého vrcholu. Používání videa podnikateli a firmami zažije další růst, můžeme očekávat, že se letos objeví nové způsoby jeho zpeněžení a nové formy video reklamy.

Zaujměte obsahem

Systémy s bohatým obsahem zajistí agilitu a proaktivní odezvu. Prudký nárůst informací o aktivitě uživatelů internetu (jako je především vyhledávání a používání sociálních médií), zdroje velkých dat a nárůst informací z datových čidel generovaných z Internetu věcí, umožní reálné fungování systémů bohatých na obsah.

Řešení, která v souvislosti s nimi vznikají, jsou ve stále větším měřítku integrována do existujících aplikací, rozhraní a obchodních procesů. Posunují lidskou interakci na další úroveň díky interpretaci uživatelských vstupů s událostmi nebo konkrétními podmínkami. Poptávka po informacích souvisejících s obsahem stoupá, proto by se v této oblasti byznys uživatelé a vývojáři aplikací měli soustředit na prozkoumání kontextuálních prvků, které by mohly zvýšit hodnotu použitelnosti všech aplikací, a na vývoj technologických rozhraní, která pracují s větším počtem čidel a výpočetních obvodů.

Cloudové (klientské) technologie mění tradiční model doposud známých cloudových služeb a směřují ke sjednocení cloudu, mobilních a všude přítomných chytrých zařízení. Budoucnosti bude dominovat propojení veřejných, soukromých a hybridních cloudových přístupů s podpůrnými (back-end) službami. To představuje dlouhodobý globální trend, což dokazuje také množství poskytovatelů velkých cloudových služeb.

Softwarová architektura pro aplikační infrastrukturu bude vyžadovat dynamické, agilní a flexibilní systémy. Softwarem definovaná aplikační infrastruktura a aplikace změní statické systémy v dynamická výpočetní zařízení, která budou schopná detekovat a přizpůsobit se okolním podmínkám. Tato oblast bude klíčová pro umožnění cloudových (klientských) výpočtů a v budoucnu se přesune od statických aplikací a infrastruktury s manuálním provozem k plně konfigurovatelnému, dynamickému a potenciálně automatickému provozu. Role rozhraní pro programování aplikací (Application Programming Interface) zaznamená další průlom, který bude pohánět digitální věk a podporovat digitální podnikání.

3D Printer

3D tisk se přiblíží ke kritickému bodu obratu. Rozsah podnikových aplikací 3D tisku je významný již nyní a dál roste mezi vertikálními trhy. 3D tisk dělá z nemožného možné, díky němu se produkty vyvíjejí rychleji a levněji, v konečném důsledku zefektivňuje dodavatelský řetězec. Gartner předpovídá, že trh 3D tisku bude mít v roce 2018 růst příjmů přesahující 100 %. Příjmy porostou nejrychleji na trhu služeb souvisejících s 3D tiskem, zatímco dodávka tiskáren bude rychle expandovat na spotřebitelském trhu díky rozšíření levnějších 3D tiskáren. I když bude tento trend významný, jeho vývoj nebude automatický. Pro přijetí a správné uplatnění strategie 3D tisku v podnicích je nutné získat správné informace, oddělit fakta od fikce a identifikovat příležitosti na trhu.

Bezpečnost a soukromí

Digitální podnikání vyžaduje zvýšenou bezpečnost, zvyšuje nárok na zabezpečení a ochranu. Firmy stále častěji hledají pomoc nejen při analýze a interpretaci smyslu dat získaných on-line, ale také na jejich zabezpečení. Lidé a podniky používají internet a shromažďují elektronicky citlivé údaje více než kdy jindy. Obavy o soukromí porostou každým rokem. Miliony uživatelů internetu a chytrých zařízení dennodenně hledají lepší možnosti zabezpečení. Většina on-line spotřebitelů by přestala používat služby, produkty nebo prodejce, pokud by cítila, že bylo narušeno jejich soukromí. Na rozdíl od korporátních klientů ale mnoho běžných uživatelů zatím není připraveno opustit svoje oblíbené aplikace. Poskytují tak příležitost pro rozvoj služeb bezpečnostních expertů a firem (včetně startupů), které jim umožní chránit své soukromí, uživatelská data a účty on-line. Tento trh představuje obrovský potenciál pro podnikatele, kteří na něm umí vydělávat. Kontrola dat a jejich správa, ochrana soukromí, budou v letošním roce klíčovými tématy a úspěšně se rozvíjejícími oblastmi.

Transformace digitálního podnikání, řízení rizik a kvality IT projektů má stále větší dopad na podnikání obecně, nejen v případě velkých korporací. Rozvoj mobilních plateb a alternativních platebních metod, chytrých zařízení, Internetu věcí (IoT) nebo 3D tisku, vytváří příležitosti pro rušivý, nebo dokonce ničivý útok z internetu. Stává se hrozbou, kterou je nutné vyřešit, optimálně prostřednictvím aplikací, které není potřeba chránit, a které se naopak chrání samy. Starý přístup k zabezpečení zvenku je již pro digitální podnikání nedostatečný. Zabezpečení musí být zvýšeno uvnitř aplikací – právě tato oblast podnikání představuje unikátní příležitost i pro startupy, jedinečná řešení a projekty.


Článek byl v tištěné podobě publikován v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 3/15.  Inspirujte se u vycházejících hvězd startup nebe v článku Úspěšné technologické startupy roku 2014.

Úspěšné technologické startupy roku 2014

Kdo jsou vycházející hvězdy startup nebe roku 2014 a úspěšné příklady mladých firem stavějících na technologiích zítřka? Jedná se bezpochyby o pětici společností – Zenefits, Cloudera, Thumbtack, Pure Storage a ThousandEyes. 

Zenefits

Zenefits

Startupem s nejrychleji rostoucí hodnotou se v roce 2014 stal Zenefits. Jedná se o bezplatný on-line HR software, který zabezpečuje pro malé týmy a firmy správu všech činností souvisejících s personalistikou, počínaje mzdovými srážkami přes benefity, dodržování předpisů a mnohé další funkce. Pokud jste o Zenefits (nezaměňujte s novou českou on-line službou Zenefit) doposud neslyšeli, není divu, tento projekt byl spuštěn v květnu 2013. Nicméně v uplynulém roce se mu podařilo získat investice ve výši 728 milionu dolarů, což není zdaleka zanedbatelná částka, a rozšířit svůj tým z patnácti na téměř pět stovek zaměstnanců. Zde je ovšem nutné zmínit, že za svůj úspěch vděčí Zenefits změnám pravidel v oblasti zdravotní péče ve Spojených státech – reformě prezidenta Baracka Obamy. Je otázkou, jak zvládne další vývoj a běh na delší trať. Již nyní je ale jasné, že rychlý start reagující na změny legislativy a s nimi související potřeby trhu zvládl přímo ukázkově.

Cloudera

Cloudera

Cloudera je mladá IT společnost, která vyvíjí a distribuuje open source software Hadoop, jenž podporuje zpracování dat největších a nejoblíbenějších světových webových stránek, podniků všech velikostí a státních institucí. Cloudera vznikla již v roce 2008, tudíž se nejedná o úplného nováčka (a s ohledem na počet let fungování na trhu jí také oficiálně nepřináleží označení startup). Stojí za ní tým expertů na velká data se zkušenostmi z předních světových firem jako Facebook, Google, Oracle a Yahoo. V uplynulém roce představovala největší investici pro Intel, který do ní vložil 740 milionů dolarů, celková výše finančních prostředků od dalších investorů ovšem přesáhla hranici bilionu dolarů.

Thumbtack

Thumbtack

Dalším úspěšně se rozvíjejícím startupem roku 2014 byl Thumbtack (angl. připínáček), zákaznický servis pro vyhledávání a najímání lokálních odborníků, který lze připodobnit všem dobře známým Zlatým stránkám. Na rozdíl od nich ovšem Thumbtack umožňuje potenciálním zákazníkům prostřednictvím odkazu (připínáčku) definovat svoje potřeby (čas, typ činnosti a další specifika zakázky), na který reagují subdodavatelé z různých typů odvětví, jež jsou zároveň plátci za zprostředkované informace o potenciálních zakázkách. Thumbtack vznikl již v roce 2009, kdy trh on-line lokálních služeb nebyl zdaleka na takovém stupni vývoje, jako je tomu nyní. Zatímco do roku 2013 získal od investorů „pouze“ 18,2 milionu dolarů, v roce 2014 to bylo 130 milionu dolarů.

Pure Storage

Pure Storage iO Lifecycle

Pure Storage je průkopníkem nové třídy enterprise úložišť navržených od základu tak, aby maximalizovala potenciál využití flash paměti. Produkty této mladé IT firmy urychlují náhodné I/O náročné aplikace, jako je virtualizace serverů, virtualizace desktopů (VDI), databáze (OLTP, OLAP, SQL, NoSQL) a cloudové operace. Pure Storage umožňuje nákladově efektivní rozmístění flash úložišť v rámci datového centra, řídí jejich kapacitu a prostorová omezení. Pure Storage vznikl v roce 2009 a v průběhu pěti let obdržel investice ve výši 474,9 milionu dolarů, z toho více než polovinu (285 milionu dolarů) v roce 2014.

ThousandEyes

ThousandEyes

Startup ThousandEyes je pozitivním příkladem pro všechny, kteří vyvíjejí aplikace v oblasti business-to-business (zkráceně B2B). Jedná se o inovativní IT řešení určené pro řízení výkonnosti podniku. Systém vizualizuje a poskytuje detailní přehled o korporátních sítích, identifikuje příčinu výkonnostních problémů cloudových aplikací a umožňuje je rychle vyřešit prostřednictvím kooperace distribučních článků. Fungování ThousandEyes lze přirovnat k vytváření internetových majáků, které mezi sebou neustále komunikují, odesílají inteligentní sondy charakterizující chování sítě a díky přerušení spojení rychle evidují vznik poruch. Startup vznikl v roce 2010 a doposud se mu podařilo získat 25,7 milionu dolarů.


Článek byl v tištěné podobě publikován v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 3/15. 

Když dav jsou peníze

Crowdfunding již není v českých končinách neznámým pojmem. Co přesně znamená a kdy je vhodný na financování podnikatelských projektů? Které crowdfundingové portály přitom využít? Rozhodněte se sami, zda to je ta správná cesta, jak podpořit právě váš podnikatelský nápad.

Crowdfunding neboli crowd funding znamená doslovně financování davem, komunitou nebo skupinou lidí. Představuje aktivitu, při níž dochází k financování projektu či podnikatelského záměru prostřednictvím malých finančních částek od širokého počtu lidí. Tento způsob získávání peněžních prostředků znamená radikální změnu v oblasti financování projektů zejména díky přístupu k velké skupině potenciálních investorů.

Získávání finančních prostředků probíhá v rámci crowdfundingových kampaní, kdy je konkrétní nápad nebo projekt uveřejněn na crowdfundingovém portálu. Nejčastěji je jako komunikační a akviziční kanál využíván internet. Doba trvání kampaně je na jednotlivých portálech různá, obvykle se jedná o časový interval v délce 30 dnů. Přispěvatelé tedy mohou projekt finančně podpořit v předem stanovené době, a pokud jejich příspěvky dosáhnou požadovaného finančního limitu, je získaná částka odevzdána podnikateli (autorovi nápadu nebo projektu). V opačném případě se finanční příspěvky vracejí přispěvatelům.

21 crowdfunding sitesPři výběru crowdfundigového portálu by se měli podnikatelé (zadavatelé crowdfundingových kampaní) zajímat zejména o míru návštěvnosti vybraného webu, socio-demografii návštěvníků (údaje jako věk, pohlaví, vzdělání aj.), renomé a znalost na trhu, poskytování dat o kampaních a počtu registrovaných přispěvatelů (investorů) a o přesnější informace o jejich zájmu investovat do konkrétních odvětví, produktů nebo služeb.

Úspěch při získání dostatečného množství finančních prostředků ovlivňují zejména následující  faktory:

  • Existence a rozvoj on-line crowdfundingových platforem (portálů)
  • Zpracování podnikatelského nápadu nebo projektu
  • Renomé podnikatele (autora nápadu nebo projektu) žádajícího o finanční prostředky
  • Protihodnota, kterou podnikatel (autor nápadu nebo projektu) přispěvatelům nabízí
  • Velikost a síla (internetového) davu ovlivňující množství potenciálních přispěvatelů

On-line crowdfundingové portály od podnikatele (autora nápadu nebo projektu) vyžadují:

  • Podrobný popis projektu a způsob využití nasbíraných finančních prostředků
  • Přípravu podkladových materiálů (primárně videa)
  • Určení rozpočtu projektu, tzn. minimální finanční hranice, při které je možné projekt zrealizovat
  • Specifikaci odměn pro přispěvatele a jejich dodací lhůtu

I

On-line crowdfundingová hnízda

V globálním měřítku jsou již dávno známé crowdfundingové portály jako Kickstarter a Indiegogo. Mezi další, internetovými uživateli nejnavštěvovanější, světové crowd-fundingové portály patří GoFundMe, TeespringCauses, YouCaring, GiveForward, CrowdRise, Patreon nebo FirstGivin. Odlišují se nejen co do návštěvnosti, ale také výší plateb za zprostředkování prodeje produktu nebo služby, které se pohybují v rozmezí 5-10 %. Crowdfunding se ale začíná prosazovat také na evropském kontinentu. Mezi nejúspěšnější západoevropské crowdfundingové portály patří britský Crowdcube a Funding Circle, francouzský Ulule a KissKissBankBank, švédský FundedByMe, belgický MyMicroinvest, nizozemský Symbid, dánský Booomerang, italský Derev, finský Invesdor nebo švýcarský Wemakeit.

Popularitu lokálních podnikatelů si již získávají také české crowdfundingové portály. Tyto se od sebe odlišují rozdílnou nabídkou a kvalitou poskytovaných služeb. Mezi nejvýznamnější patří:

  • Hithit – portál zaměřený na kulturu, sport a technologie. V České republice má nejvyšší úspěšnost jak při získávání finančních prostředků, tak v počtu dokončených projektů. Má také významného strategického partnera – společnost Vodafone.
  • KreativciSobě – portál zaměřený na kulturu, podnikání a technologie.
  • Startovač – portál zaměřený na kulturu a technologie.
  • Nakopni.me – portál zaměřený na kulturu, podnikání, společnost, charitu a sponzoring.

V listopadu 2014 byl v České republice uveden první z řady bankovních crowd-fundingových portálů s názvem Odstartovano.cz. Cílem tohoto projektu Raiffeisenbank je nabídnout primárně malým a středním podnikatelům alternativní možnost, jak získat finance na rozběhnutí jejich projektů, vzdělávat je při přípravě úspěšných kampaní, marketingovou podporu a propagaci projektů mezi klienty banky a další bankovní služby. Motivací pro otestování tohoto crowdfundingového portálu mají být pro podnikatele také bezkonkurenční podmínky – první projekty budou realizovány bez obvyklé marže z úspěšně vybrané částky, kterou si standardně účtují ostatní, již zavedené weby.

Intelligenthq.com - Ultimate guide crowdfunding

I

České crowdfundingové hvězdy

Computer 12-14 Spravny cas na crowdfundingMezi nejúspěšnější lokální crowd-fundingové projekty patří bezpochyby open air festival United Islands 2014, který se uskutečnil letos v květnu v pražské Kinského zahradě. Projekt byl po všech stránkách profesionálně připraven a řízen, počínaje zpracováním videa, přes komunikaci na webových stránkách Hithit.cz a UnitedIslands.cz, i sociálních médií. Autorům projektu se podařilo v průběhu více než měsíce získat více než 1,7 milionu Kč (cílová částka byla 1,6 milionu Kč). Protihodnotu pro přispěvatele představovaly vstupenky na festival. Rozhovor s organizátorem United Islands 2014 Davidem Gaydečkou si můžete přečíst zde.

Co do finanční částky s open air festivalem United Islands nesrovnatelným, nicméně v rámci nejvyššího procenta vybraných peněz nejúspěšnějším projektem právě portálu Hithit, bylo vydání knihy Luboše Brabce Maraton a jiné pošetilosti v roce 2013. Pro první vydání knihy autor požadoval naplnění minimální hranice 50 tisíc Kč, nicméně projekt ve finále získal více než 135 tisíc Kč. Vydání knihy podpořili zejména fanoušci běhání, kteří za svůj příspěvek obdrželi výtisk knihy s věnováním přímo od autora. Kniha se stala již po prvním vydání natolik úspěšnou, že se už dočkala druhého vydání, respektu komerčních nakladatelů (druhý výtisk zabezpečilo nakladatelství Grada), knihkupců i e-shopů a samozřejmě médií.

I

První audiovizuální dojem

V případě crowdfundingových kampaní sehrává významnou roli zpracování audio-vizuálních podkladů. Zvýšená pozornost se věnuje především videu. Jeho zpracování častokrát rozhoduje o tom, zdali návštěvníci crowdfundingových portálů konkrétní projekt podpoří nebo nikoli. Zabezpečit přípravu scénáře, techniku, prostory, režiséra, kameramana, herce, pomocný štáb, střih, barevné korekce, grafiku, zvuk a finální úpravy je pro většinu z nich nemožné, z finančních, časových nebo znalostních důvodů.

Řešení tohoto problému podnikatelům nabízejí on-line služby, například brněnský Videoflot. Jedná se o kreativní platformu propojující ty, kteří video chtějí, s těmi, kdo video umějí vyrobit. Videoflot je on-line studio s velkým množstvím kreativců, kteří společně vytvářejí obsah pro YouTube a další video distribuční kanály. Na Videoflotu si kdokoli může zadarmo zadat poptávku po videu a následně se rozhodnout, kdo jeho video zpracuje. Mimochodem, Videoflot letos na jaře získal investici ve výši 30 milionů Kč od investičního fondu Y Soft Venture Capital.

Inspiraci pro ty, kteří si chtějí vytvořit video sami, představují on-line platformy jako Ezvid, BlueBerry FlashBack Express, CamStudio nebo Easy Screen Capture. Tvůrci videa, kteří preferují softwarová řešení, si mohou vybrat ze široké škály produktů jako CyberLink Power Director, Corel VideoStudioAdobe Premiere Elements, MAGIX Movie Edit Pro, Roxio Creator, Pinnacle Studio a další.

V poslední době získávají stále větší popularitu také animovaná videa nebo on-line byznys prezentační nástroje. V zahraničí mezi nejpopulárnější, nicméně ne vždy bezplatná nebo nejlevnější řešení, patří PowToon, Moovly, Sparkol VideoScribe, GoAnimate, Wideo, HaikuDeck nebo RawShorts.

I

Kdy (ne)použít crowdfunding?

A Successful Crowdfunding CampaignCrowdfunding je jako nástroj získání financí pro realizaci nápadu nebo projektu vhodný zejména pro začínající podnikatele. I zde lze ale najít výjimky, například využití HitHit pro organizaci hudebního festivalu United Islands 2014 v Kinského zahradě, který připravoval zkušený hudební promotér David Gaydečka. Našli bychom ale další výjimky, zejména ze světa médií a kultury. Právě na tomto místě je důležité upozornit na fakt, jehož si všimne každý, kdo se podívá na stránky crowdfundingových portálů, a sice že mezi úspěšné crowdfundingové kampaně patří většinou projekty související s kulturou, společností a sociálními tématy.

Nejedná se přitom pouze o lokální specifikum. Tento způsob financování je proto na první pohled vhodnější spíše pro jednotlivce nebo podniky pohybující se v oblasti kultury než pro podnikatele v oblasti IT. Na druhou stranu, také inovační lídři jako vývojáři mobilních aplikací nebo různých cloudových řešení mohou v crowdfundingu vidět tu správnou příležitost, jak získat finance a publicitu. Právě crowdfunding představuje jednu ze skvělých možností, jak otestovat zájem o produkty nebo služby u potenciálních spotřebitelů, ihned je prodat, nebo je naopak na základě zpětné vazby vylepšit a následně zahájit jejich prodej.

Článek byl v tištěné podobě publikován v příloze Connect! pro IT profesionály časopisu Computer 12/14. 

Leadership amerických investičních andělů

Kde sídlí nejvýznamnější světové venture kapitálové skupiny, do jakých odvětví a kolik finančních prostředků investovaly v roce 2013? Následující článek Vás seznámí se špičkou amerických, evropských i českých investorů.

Halo Report 2013 InfographicSnad nikoho nepřekvapí, že nejvíce venture kapitálových investičních skupin působí v USA. Podle Halo Report 2013 publikovaného na konci března 2014 vkládaly uvedené společnosti v minulém roce svoje finance nejčastěji do firem působících v odvětví internetu, zdravotní péče, mobilních technologií a telekomunikací. Tyto segmenty tvořily celkem 74% všech realizovaných investičních obchodů a 79% investic venture kapitálových firem.

V objemu finančních prostředků zaznamenalo ve srovnání s rokem 2012 nejvýznamnější nárůst odvětví zdravotní péče, o více než třetinu. Pokud byste předpokládali, že většina investic se odehrála v Silicon Valley, zmýlili byste se. Ve srovnání Východního a Západního pobřeží, vede prvně uvedené. Ovšem v rámci států stále vítězí Kalifornie (19,6%), následována Novou Anglii (14,2%) a New Yorkem (8,9%), přičemž nezanedbatelné investice v uplynulém roce získaly také projekty států v oblasti Velkých jezer (13,0%) nebo středoatlantické státy (10,8%).

Nejaktivnějšími americkými venture kapitálovými skupinami roku 2013 byly Golden Seeds, Tech Coast Angels a Houston Angel Network. Tyto, a další významné skupiny jako Alliance of Angels, Sand Hill Angels nebo Investors‘ Circle si nyní detailněji představíme.

Americké andělské sbory

Tech Coast Angels LogoCo do počtu největší skupinu andělských investorů v USA, čítající více než tři stovky členů, představuje Tech Coast Angels. Tato kalifornská organizace vznikla v roce 1997. Od té doby investovala finanční prostředky do více než dvou stovek projektů přes 120 milionu dolarů. Pro zajímavost, v minulém roce se o financování u ní ucházelo 600 společností, ze kterých bylo vybráno pouze sedmnáct, čili necelá tři procenta. Kromě finančních prostředků investoři firmám poskytnou také klíčové obchodní kontakty, znalosti, mentoring, pomoc při vytváření manažerského týmu a získávání dalších investicí z rizikového kapitálu. Tech Coast Angels se zajímá o široké spektrum odvětví – biotechnologie, produkty zaměřené na zákazníky, internet, informační technologie, přírodní vědy, média, software, ekologii a další. Tato pestrost se také odráží ve výběru z jejího investičního portfolia, které tvoří například Allylix, Amplyx Pharmaceuticals, Big Stage, BioComm Network, Cognition Therapeutics, OptionEase, Sempra Energy, a mnohé další.

Golden Seeds LogoGolden Seeds sídlící v New Yorku je investiční skupinou s více než 275 investory, která prostřednictvím tři různých fondů podporuje firmy vedené ženami. Pokud je toto zaměření pro někoho na první pohled neobvyklé, doplním, že v USA patří téměř polovina (46%) soukromě vlastněných firem ženám. Jedná se tedy o dostatečně velkou a zajímavou cílovou skupinu. Od roku 2005 Golden Seeds investovala přes 60 milionu dolarů do více než 60 společností vedených ženami jako například RenovoRx, Avaxia Biologics, Saladax Biomedical, Cognition Therapeutics nebo Wisegate.

Houston Angel Network LogoHouston Angel Networ je nejstarší a nejaktivnější andělskou sítí v Texasu. Od svého vzniku v roce 2001 její členové investovali více než 45,8 milionu dolarů 135 lokálních společností. Tyto investice jsou přímým důsledkem prezentací na měsíčních setkáních. Mezi společnosti, do kterých tato síť investovala, patří Adient MedicalBiologicsMD, Blausen Medical, Endothelix nebo Quarri Technologies.

Alliance of Angels LogoDalší významnou investiční skupinou je  Alliance of Angels se sídlem v Seattlu. Začínajícím podnikatelům umožňuje představit svůj projekt stovce svých členů. Ti jsou důležitým informačním zdrojem pro vyhledávání a identifikaci zajímavých investičních příležitostí. Soustřeďuje se zejména na projekty související s čistými technologiemi (ekologií), informačními technologiemi, přírodními vědami nebo produkty zaměřenými na spotřebitele. Od svého vzniku v roce 1997 vložila přes 80 milionu dolarů do více než 200 společností, ze kterých úspěšně prodala (angl. exit) téměř každou sedmou. K těm neznámějším se řadí Amnis, Elemental Technologies, Entomo, Geospiza a nFluence.

Sand Hill Angels LogoKalifornská Sand Hill Angels podporuje start-upy, podniky v první i střední fázi vývoje, zejména z odvětví informačních technologií (software, polovodiče, sklady a komunikace) a přírodních věd (medicínská zařízení a diagnostika), nově také čisté technologie a vzdělávání.  Skupina byla založena na přelomu tisíciletí a aktuálně ji tvoří přes sto andělských invstorů. V roce 2013 investovala více než 3,5 milionu dolarů do 32 projektů. Do jejího portfolia patří Liftopia, Niveus Medical, MyHealthTeams, Perkville nebo Tabtor.

Investors Circle LogoInvestors‘ Circle představuje rozsáhlou síť více než dvě stě andělských a rizikových investorů, nadací, rodinných podniků a dalších subjektů. Privátní finance vkládají zejména do projektů podporujících přechod k trvale udržitelnému rozvoji. Jedná se o jednu z nejstarších a největších amerických investičních skupinu, která sídlí v San Franciscu. V průběhu více než dvacetiletého působení proinvestovala 172 milionu dolarů do téměř tří set projektů souvisejících se životním prostředím, vzděláváním, zdravotnictví a sociálních programů. Mezi nejvýznamnější z nich patří LightPath, Orin Energy Systems, Protonex a Sonic Innovations.

Jeff BezosJeff, Paul a další andělé

Kromě investičních skupin start-upy a inovativní podniky finančně podporují rovněž individuální investoři. Mezi neznámější patří Jeff Bezos, zakladatel světově proslulého internetového obchodu Amazon. V jeho soukromém portfoliu najdete více než desítku různých projektů, mezi nimi Domo nebo Everfi.

Paul Buchheit patřil mezi top zaměstnance Google, vyvinul originální prototyp Google AdSense. Dnes sám podporuje přes šest desítek inovativních projektů, nemluvě o stovkách start-upů ve známém technologickém akcelerátoru Y Combinator, jehož akceleračního programu se účastnili firmy jako Reddit, Dropbox nebo Airbnb. Paul Bauchheit je partnerem Y Combinator, podobně jako andělský investor Paul Graham.

Do výčtu dalších významných andělských investorů patří především osobnosti působící také v technologických akcelerátorech a inkubátorech nebo lídři v oblasti moderních technologií jako Dave McClure, zakladatel a partner byznys inkubátoru 500 Startups, Jean-François (Jeff) Clavier, zakladatel a řídící partner investiční společnosti SoftTech VC, David Lee, zakladatel a řídící člen SV Angel, Max Levchin, výkonný ředitel HVF, Benjamin Ling, investor z Khosla Ventures nebo také Marissa Mayer, výkonná ředitelka Yahoo!

Pitchbook 2013 Global VC Datagraphic

Kdo jsou významní evropští investoři?

High Tech Gruenderfonds LogoJe bezpochyby snadnější najít investora v USA, než v Evropě. Nicméně i na našem kontinentu existuje několik významných skupin, které je potřebné zmínit. V sousedním Německu stojí za pozornost High-Tech Gründerfonds, venture kapitálová skupina zaměřená na hitech start-upy. Vznikla v roce 2005 a k jejím členům patří BASF, B. Braun, Robert Bosch, CEWE Color, Daimler, Deutsche Post DHL, Deutsche Telekom, Qiagen, RWE Innogy, Tengelmann nebo Carl Zeiss.

SEED Capital DenmarkK prestižním evropským venture investičním skupinám patří i dánský SEED Capital Denmark specializující se především na první investiční fáze do firem z odvětví biotechnologií, čistých a materiálových technologií, zdravotnické techniky, nanotechnologií, automatizační techniky, průmyslových, informačních a komunikačních technologií. Společně se skupinou CDC Enterprises, působící ve Velké Británii, Francii a Švýcarsku, a britsko-švýcarskou skupinou Index Ventures, přestavuje zmíněná čtveřice nejaktivnější evropské venture kapitálové firmy roku 2013

Na tom místě nelze opomenout ani významné individuální evropské investory. Podle žebříčku 42 nejvýznamnějších evropských investorů mezi lídry patří Alexander von Frankenberg, řídící partner již zmíněné německé venture kapitálové skupiny High-Tech Gründerfonds, Andrin Bachman, partner z britské společnosti Piton Capital, Anne Glover, ředitelka a spoluzakladatelka britské společnosti Amadeus Capital, Christian Leybold, partner německé společnosti e.ventures a David Mott, partner a spoluzakla-datel britské společnosti Oxford Capital.

Více informací o evropských venture kapitálových společnostech najdete na webových stránkách European Private equity & Venture capital Association (EVCA) nebo British Private Equity & Venture Capital Association (BVCA). 

Česká investiční elita

Credo VenturesPatří do ní několik investičních skupin i jednotlivců. Tou nejznámější je bezpochyby venture kapitálová firma Credo Ventures. Najdete ji v renomovaném pražském technolo-gickém akcelerátoru TechSquare.  Vznikla před pěti lety a jejím cílem bylo stát se vedoucím venture kapitálovým investorem do firem v raných fázích rozvoje, zejména v oblastech Internetu, IT a zdravotnictví. V týmu několika investorů dominuje Ondřej Bartoš, který byl na začátku letošního února jako jediný z českých investorů uveden v žebříčku 42 nejvýznamnějších evropských investorů. Letošní novinkou v mezinárodním týmu Credo Ventures je také nový venture partner Karel Obluk, bývalý ředitel AVG.

42Angels.com LogoNejen na moravskou metropoli Brno a tamější technologický akcelerátor StarCube je napojená investiční skupina 42Angels.com, jež sdružuje hned několik významných podnikatelských osobností. Stačí uvést jména jako Martin Kasa, spoluzakladatel Kasa.cz, Michal Bláha, spoluzakla-datel portálu Atlas.cz, Jan Všiansky, spoluzakladatel Lingea.cz, nebo Milan Behro, spoluzakladatel ZONER Software, a další. Jejich zájem se soustřeďuje na různé spektrum projektů z České republiky i Slovenska, kde nově působí také slibně se rozvíjející první slovenská společnost spravující fondy rizikového kapitálu Neulogy Ventures.

Uvedený výčet představuje pouze stručný výběr těch nejznámějších a nejaktivnějších tuzemských venture kapitálových skupin a investorů, který není zdaleka vyčerpávající. Mnoho z nich můžete potkat na lokálních nebo regionálních akcích zaměřených na start-upy, vyhledat si je na internetu, například na webových stránkách Czech Private Equity and Venture Capital Association (CVCA). Najdete na nich mnoho zajímavých informací a rad, které se vyplatí přečíst před tím, než je sami oslovíte, nebo když v tom lepším případě oni osloví vás.

Pokud vás toto téma zaujalo, další informace o venture kapitálovém investování najdete v článku  Podnikání s rizikem a v tištěné příloze Connect! pro IT profesionály květnového vydání časopisu Computer 6/14.